Minulý týden jsem tu psal o zbrani jako symbolu svobody. Lehce jsem se dotkl tématu nové zbraňové směrnice, kterou EU vydává za boj proti terorismu.
Sám jsem držitelem Zbrojního průkazu, účastním se střeleckých soutěží (u jedné i jako rozhodčí) a stále narážím na spoustu bludů a mýty, které mezi nestřeleckou veřejností panují. Nedivím se, víme jak umí fundovaně informovat naše média a jinde se veřejnost o zbraních moc nedozví.
Zkusím tedy dnes popsat současnou zbraňovou legislativu v ČR, kterou považuji za jednu z nejvyváženějších v Evropě, možná na světě. Ještě jsem pořádně nezačal a již vidím, že je to dlouhé. Rozdělím to tedy minimálně na dva (pravděpodobně však více) samostatné posty.
První nepřesnost, kterou uvedu na pravou míru je to, že v ČR máme Zbrojní průkaz, nikoliv pas. Existuje sice Evropský zbrojní pas, ale to je úplně jiný dokument. Pokud chce někdo získat Zbrojní průkaz (dále jen ZP), musí se nejprve seznámit se Zákonem o zbraních č. 119/2002 Sb., námi střelci familiárně nazývaný „stodevatenáctka“ (v textu dále jen zákon). Zákon o zbraních je v této oblasti hlavní a nejdůležitější právní předpis, který kromě Zbrojního průkazu a jeho skupin upravuje rozdělení zbraní a střeliva, dále nabývání vlastnictví, držení a nošení zbraně a střeliva. Samozřejmě zákon upravuje další věci, ale toto jsou nejdůležitější oblasti, které nám asi pro začátek budou stačit.
Zbraně jsou dle zákona rozděleny do kategorií. Pro každou kategorii zbraně platí jiná pravidla pro pořízení a držení takové zbraně. Výčet v dané kategorii níže není kompletní, je psán spíše pro seznámení a pro laiky.
Zbraně kategorie A:
- zejména zbraně vojenské, samočinné, zákeřné (například maskované jako jiný předmět).
- střelivo se střelou průbojnou, výbušnou nebo zápalnou, pro krátké zbraně se střelou určenou ke zvýšení ranivého účinku. Dále
- doplňky zbraní, jako jsou tlumiče hluku výstřelu a zaměřovače na principu noktovizorů
Zbraně kategorie B:
- zejména zbraně krátké opakovací a samonabíjecí, zbraně dlouhé opakovací a samonabíjecí, jejichž nábojová komora a nábojová schránka nemohou dohromady pojmout více než 3 náboje
Zbraně kategorie C:
- zejména zbraně jednoranové a víceranové, opakovací nebo samonabíjecí, mimo ty, jež spadají do kat. B
Zbraně kategorie D:
- historické zbraně
- zbraně jednoranové a dvouranové s doutnákovým, křesadlovým nebo perkusním zámkem
- takzvané flobertky s energií střely na ústí hlavně do 7,5 J
- plynové zbraně na vzduchovou kartuš
- plynové zbraně s energií střely na ústí hlavně do 16 J
- mechanické zbraně, u nichž je napínací síla větší než 150 N
- znehodnocené zbraně
- neaktivní střelivo a munice
Na kategorie se tedy můžeme dívat „od spodu“, kdy na spodním stupínku jsou zbraně „volně prodejné“ a na špičce jsou zbraně „na výjimku“.
Zbraně kategorie D jsou volně prodejné od 18 let a do této kategorie spadají vzduchovky, větrovky (do 16 J), flobertky (do 7,5 J), dále paintball a airsoft zbraně, zbraně znehodnocené dle požadavků zákona. Ač pro pořízení takovéto zbraně nemusíte mít ZP, stačí pouze splnit věkovou hranici, jde stále o zbraň a jako na takovou se vztahuje zákon. Ruku na srdce, kdo z vás má doma obyčejnou vzduchovku, nebo vaše děti mají airsoftku? A víte, že na držení a zacházení s takovou zbraní platí Zákon o zbraních? Jako držitel zbraně kategorie D, byste měli vědět, kde z takové zbraně můžete střílet, nebo třeba to, jak ji můžete nosit na veřejnosti. Oboje se dočtete v zákoně. Až tedy uvidíte partu airsofťáků, jak ve městě v maskáčích spěchají na autobus a svoje elektrické, nebo plynové AR-15ky mají na popruhu přes rameno, vzpomeňte si na tento post. K držení a nošení zbraně se ale vrátíme později.
Další kategorie v našem pomyslném žebříčku je C, do které spadají například sportovní jednoranové malorážky, nebo lovecké dvojky, kozlice atd. Pro pořízení zbraně kategorie C potřebujete vlastnit ZP, zbraň po koupi musíte zaregistrovat na policii, která vám k ní vystaví Průkaz zbraně (mezi střelci nazývaný „techničák“).
Nejrozšířenější jsou zbraně kategorie B, kdy se jedná o opakovací a samonabíjecí zbraně. Typicky revolver, samonabíjecí pistole, nebo puška. Pro pořízení zbraně kategorie B potřebujete vlastnit ZP a dále mít na takovou zbraň vystaveno od policie povolení. Povolení je nárokové, při splnění zákonem stanovených podmínek.
Na samotném vrcholu je kategorie A, která obsahuje hlavně zbraně vojenské, tedy automatické, zakázané doplňky, nebo střelivo. Tyto zbraně podléhají nejpřísnějšímu režimu a na pořízení potřebujete, kromě ZP, také policii udělenou výjimku. Ta na rozdíl od povolení nároková není, a vězte, že v dnešní době vlastně neexistuje způsob, jak ji dostat.
Rozdíl mezi samonabíjecí a samočinnou (automatickou) zbraní je v tom, že u samonabíjecí musíte pro každý výstřel stisknout spoušť, kdežto samočinná je schopna vystřelit vícekrát na jedno stisknutí spouště, tedy střelba dávkou. Česká klasika, puška Sa58 zvaná kosa, v originál provedení je automatická zbraň, tedy kategorie A. Bez výjimky si ji nekoupíte. Pokud dojde k přestavbě na samonabíjecí verzi, přesune se do kategorie B.
Zbrojní průkazy jsou rozděleny do skupin, kdy každá skupina opravňuje k držení zbraně určité kategorie. Požadavky na získání různých skupin ZP se liší.
Skupina A – Ke sběratelským účelům.
Skupina B – Ke sportovním účelům.
Skupina C – K loveckým účelům.
Skupina D – K výkonu zaměstnání nebo povolání.
Skupina E – K ochraně života, zdraví nebo majetku.
Abych vám to trošku zkomplikoval, zopakuji, že kategorie zbraní a skupiny zbrojního průkazu jsou dvě naprosto odlišné věci, ale vzájemně se kříží ;)
Skupina ZP A klade na žadatele o ZP nejmenší nároky a opravňuje držitele této skupiny například koupit zbraň, nebo střelivo kategorie A, zbraň, která není schopná střelby apod.
Skupiny ZP B a C opravňují držitele například ke koupi zbraně kategorie C a B. Zde jde spíše o účel používání zbraně, tj. sport, nebo myslivost. Tyto skupiny neopravňují k nošení takovéto zbraně.
Skupiny ZP D a E kladou na žadatele o ZP nejpřísnější nároky. ZP skupiny D musí mít například všichni strážníci městské policie. Příslušníci státní policie ani vojáci, pro výkon svého povolání ZP nepotřebují, zbraň ve službě nosí na základě jiného předpisu. Nicméně hodně z nich vlastní i civilní ZP. ZP skupiny E opravňuje držitele i k nošení zbraně, pokud je nošení této zbraně uvedeno na povolení pro tuto zbraň.
Dotazy uvítám v komentářích a pokračování příště ;)
Hezky a srozumitelně shrnuto :)
This post has received a 0.36 % upvote from @drotto thanks to: @tazi.
You got a 6.51% upvote from @minnowvotes courtesy of @tazi!
Release the Kraken! You got a 8.08% upvote from @seakraken courtesy of @tazi!
co si myslíš o možnosti že státní orgány pozbírají zbraně které jsou oficiálně drženy majiteli zbrojních průkazů v případě že se něco semele?
Dobrá otázka. Možné je všechno, nicméně bych to neviděl moc reálně.
Co se týče legislativy, tak Zákon o zbraních obsahoval §70, který dával vládě pravomoc v případě ohrožení státu nařídit odevzdání zbraní a střeliva. Tento paragraf byl vypuštěn novelou platnou od 1.8.2017.
Pokud jde o fyzické provedení jakéhokoliv zabavení legálně nabytých zbraní, neumím si to dost dobře představit. V ČR je asi 300 tisíc držitelů a asi 750 tisíc legálně držených zbraní. Počet příslušníků ozbrojených složek je cca 60 tisíc? Ti budou mít v případě konfliktu jinou práci.
Myslím, že hrozí jiná věc. Tlaky na implementaci odzbrojovací směrnice budou pokračovat a hodně legálních zbraní se přesune mezi nelegální. Také si myslím, že v případě další zbraňové amnestie se již nebude opakovat situace z těch předchozích, kdy při každé občané odevzdali stovky nelegálních zbraní.
Kdysi jsem uvažoval o ZP, ale teď mám jiné koníčky.