Dominik Stroukal je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Kromě doktorátu z ekonomie na VŠE má vystudovánu také mediální studia na Karlově Univerzitě. Je také autorem první české knihy o Bitcoinu a v tomto roce mu vyjde kniha Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny.
Známý ekonom Pavel Kohout tvrdí, že růst finančních trhů je dosahován hlavně přílivem nových peněz v ekonomice. Souhlasíš s ním? Je to tak jednoduché?
Rozhodně není a ani on si to takhle jednoduše nemyslí. Jasně, že inovujeme, někde roste konkurence, hledáme nové materiály apod. Takže na finančních trzích se projeví nějaký to procento nahoru i dolů v reálných fundamentech. Pavel Kohout ale správně upozorňuje na to, že jsou trhy naprosto bezprecedentně závislý na novejch penězích. Kdybychom utnuli kvanitativní uvolňování, což by obnášelo i odmítnutí jakéhokoliv příslibu budoucího kvantitativního uvolňování, potom by byly trhy dávno někde jinde. Co je průser je současný koronavirus. Nejenže je to tragédie sama o sobě, ale vyfouknutí trhů se bude připisovat viru a bude se dál dofukovat a ještě víc.
Když jsi zmínil koronavirus, může být black swan eventem, který strhne lavinu již několik let očekávané recese? Nebo jak myslíš, že se celá situace vyvine, resp. kam až může dospět?
Už se to děje. Ale centrální banky už slíbily, že budou snižovat sazby a i kdyby to neslíbily, budou to dělat. Když to padá, musí to zastavit. Trhy prostě nesmí spadnout. Muž s koženou brašnou nesmí projet, i kdybychom sundali někoho nevinnýho. To se přesně děje. Ale není to žádná velká konspirace. My máme ústavu, zákon o ČNB, ekonomy, kteří mají nějaký konsenzus a všichni dělají jen to, co se považuje obecně za správné. Chyba je to částečně protože tyhle zákony vznikaly dávno, kdy to ještě dávalo nějaký jakž takž smysl, a částečně, protože stojí na nesmyslných teoriích. To ale nechci úplně soudit, protože jim věří většina ekonomů, a proto jsou mainstreamem a ne to, co považuji za správné já. Každý propad je pak příležitostí vysvětlit veřejnosti, že současný ekonomický model stojí na vodě. Nebo tady spíš na vzduchu. Ostatně, v krizi se vždy dařilo změnit kurz, obvykle ale k horšímu, takže bych se spíš než na propagaci těch lepších teorií věnoval tomu, abychom zabránili nástupu šíleností. To nás čeká, na to bychom se měli připravit. Každý, kdo má nějakou obskurní teorii toho, jak by měl fungovat svět, se třese na krizi, aby ukázal novou cestu. Jsou to takový sekty. A já se přiznám, že mě taky pár z nich dostalo. Ale spíš než propagovat ty svoje bych rád bránil lidi, aby vstoupili do těch, který je ženou do záhuby. A že jich je.
*Cykly - geralt/Pixabay *
Jaký máš názor na Japonsko a jeho dlouhotrvající deflaci – je z toho cesta ven, nebo je to strašák i pro západní potažmo všechny ekonomiky světa?
Japonsko zrovna v deflaci není, ale je pravda, že se pohybuje od konce osmdesátých let nad hranicí a často i pod. Ale otázce rozumím a řekl bych k ní to nejdůležitější, co si z Japonska můžeme odnést. Už jsme na Japonské cestě. Japanizace naší ekonomiky a dalších západních ekonomik není hypotéza, to se už děje. Japonsko je tak trochu křišťálová koule, která nám ukazuje, jak bude v budoucnosti ekonomika vypadat. Budeme do ní sypat hromady peněz, ale inflace nedosáhneme, jen budeme nafukovat tu a tam bubliny a zlevňovat dluhy, zejména státu a korporací, čímž budeme napříč celou ekonomikou vytvářet obrovský morální hazard a nerovnost.
Ještě chvíli zůstaňme u Japonska. Tamní stát vlastní obrovské podíly ve firmách napříč sektory. Jednoduše proto, že si vždy „vytvoří“ nové peníze a podpoří „růst ekonomiky“ tím, že nakoupí nové akcie. Toto je bohužel nejspíš i směřování ekonomiky USA nebo EU. Co pak s těmi firmami, které budou z 90 % vlastněny státem?!
I když to tak i sám občas zjednoduším, tak tady máme prostor upozornit, že si stát skrze centrální banku nekupuje akcie přímo, ale obvykle nějaké ETFka, takže má omezená vlastnická práva a nelze snadno říct, že ty firmy “vlastní”, i když na státu stojí a padají. Co se stane? Nic zásadního. Firmy pořád budou zaměstnávat lidi, budou pořád inovovat a hledat nové produkty, nicméně bude to mnohem pomalejší. Jak u nás za socíku. Ono to tak nějak funguje, ale je to dost nanic. Hlavní argument nás, kteří tomu masivnímu nakupování aktiv centrálními bankami nefandí, tak není, že to způsobí nějakou obří recesi, ale že by bývalo bylo mohlo být líp. No a to špatně vysvětluje.
Mnoho světových států zvažuje nebo plánuje vytvoření vlastní digitální měny. Může toto nějak pomoci v řízení monetární politiky? Například nastavení fixní či variabilní inflace v určitém rozmezí dle např. ekonomického cyklu?
Problém nás obyčejných lidí je to, že neutrácíme tak, jak by centrální banky chtěly. Sníží sazby a banky nesníží ty svoje. I když to udělají, tak si nevezmeme víc hypoték, takže nevznikne tolik nových peněz. A i když to uděláme, tak ty nové peníze neutratíme za chleba a škodovky, ale nacpeme je do akciových trhů nebo zašijeme do matrací. Takže nám neroste inflace tak, jak se měří, i když se vedle nafukují bubliny. Ideální by bylo nás donutit si ten chleba a škodovku koupit. To by se plánovaly ceny! To by byla monetární politika snů. Digitální peníze tomu samozřejmě můžou pomoci. Rozdíl mezi těmi státními a krypotměnami by se ale zmenšil a bylo by jasně vidět, v jak podivném světě žijem. A že existuje lepší varianta. Dnes jsou kryptoměny něco podivně odlišného. Lidé je pořád porovnávají s hotovostí, i když je hotovosti minimum.
Známý expert na kryptoměny Andreas M. Antonopoulos tvrdí, že bezhotovostní společnost je fašistická společnost. Souhlasíš s tímto názorem a máš obavy z nově vznikajících národních digitálních měn, ze kterých vzejde bezhotovostní společnost?**
Souhlasím. Nícméně… Hotovost se u nás neruší a nikdo to neplánuje. Asi bych úplně nenabíhal na tu konspirační linku. Centrální bankéři potřebují dosáhnout inflace, není tam žádná konspirace o tom, že by nás chtěli ovládat. Že to k tomu vede? To určitě. Ale podíl hotovosti na HDP u nás roste a řeší se to hlavně v severských zemích, kde klesá. Vybereme si to časem možná sami. Pokud se to stane a jednou se to stane určitě, bylo by nejlepší, kdyby stát umožnil vydávání hotovosti soukromě. Pokud někdo chce, může. Banky by vydávaly hotovost a třeba by i objevily kouzlo krytí. Pokud bychom někdo takového neudělali, souhlasil bych s Andreasem.
Jaký máš jako liberální ekonom názor na záporné úrokové sazby? Mohou dopomoci ekonomice k růstu, nebo je to po inflaci další nástroj, jak rozevřít nůžky mezi bohatými a chudými?
Jasněže pomáhají ekonomice k růstu. A zároveň otevírají nůžky mezi bohatými a chudými. Empiricky zvyšují příjmovou nerovnost, protože bohatí mají příjem z akcií obvykle ve větší míře, než chudí, kteří žijou na fixních mzdách. Nerovnost bohatství, tedy toho, co vlastníme, se ale snižuje, protože chudí mají obvykle nemovitost, která naroste na ceně a je významnou složkou našeho bohatství. Nicméně tady vždycky namítám, že papírově nám vyroste cena nemovitosti, v který bydlíme. Ale co s tím? Máme jen jednu, takže ji můžeme střelit a odstěhovat se do jiný, která taky zdražila. Nebo do nájmu, kterej taky vyrostl. Takže je nám to úplně k ničemu, jen se můžeme poplácat po ramenou, že jsme milionáři. Jasně, když máte pět nemovitostí, tak super, čtyři střelíte za víc. Ale to chudý zase nemaj. Suma sumáru, celá tahle sranda je pro bohatý na úkor chudých. A je to čirý zlo.
Kryptoměny - BenjaminNelan/Pixabay
Pojďme ale ke kryptoměnám. Co si myslíš o čtyřletých cyklech Bitcoinu daných půlením? Může se vliv půlení na jeho obrovskou volatilitu časem snížit?
Volatilitu snižují hlavně dvě věci. Zaprvý používání. Čím víc se Bitcoin používá a míň se nad ním jen spekuluje, tím je nižší volatilita. A zadruhý, čím je dražší. Potom je potřeba ke stejnému pohybu ceny větší objem bitcoinů. A samozřejmě i jak likvidní jsou burzy apod. Nicméně půlení odměn může vyvolat zvýšený mediální zájem a tedy poptávku, což zvýší cenu a sníží volatilitu. Tu linku tam vidím, ale celé to stojí a padá na poptávce. Nabídku dobře známe. Aby rostla cenu, potřebují vyšší poptávku. Jak na to? Musí být použitelnější nebo se musí dařit hůř alternativám, tedy hlavně státním penězům.
Myslíš, že se jiné kryptoměny mohou časem zbavit pozitivní korelace na Bitcoinu a na jeho zmiňovaných čtyřletých cyklech? Vidíš nějakou kryptoměnu, která by tohoto bodu mohla dosáhnout?
Nemyslím. Myslím si, že ostatní kryptoměny časem vymřou. Zbožňuju konkurenci, ale občas je konkurence odsouzena k zániku a jen pomáhá spotřebitelům v tom, že tlačí lídra k inovacím. Čekám to i tady, ale nic není tesáno do kamene. Možná někdo vymyslí nějaký zázrak. Zatím ho nevidím.
Pomineme-li spekulaci na cenu, líbí se ti nějaký kryptoměnový projekt technologicky? Třeba kryptoměny zabývající se decentralizovanými financemi / De-Fi?
Dříve jsem se snažil víc držet prst na tepu altodoby, ale tak kolem roku 2016 jsem ztratil zájem, v roce 2017 pak definitivně, když jsem viděl, čím vším se altcoiny chlubí, i když ani trochu nefungují. De-Fi fandím, podle mě se tam dá najít spousta zajímavých věcí a rád se vždycky něco novýho dozvím od Pepy Tětka, Tomáše Marady a dalších, kterým v tomhle důvěřuju a vím, že tam hledají super věci a pořád si zachovávaj zdravou skepsi a nehledají zázračnou spekulaci. Nevylučuju, že se něco nového zajímavého objeví, ale nevidím to. Víš, připadá mit o jako s whiskey, koňakem nebo rumem nebo cokoliv piješ. Pět let zkoušíš, hledáš to nejlepší a pak narazíš na to, co je pro tebe top. Nebo když hledáš novou cestu z Prahy do Žatce k rodičům. Tu a tam tě někdo přesvědčí, že bys měl vyzkoušet něco jinýho. Ok. Zkusíš. A stojí to za nic. Nebo to prostě není ono. Nedá se vyloučit, že se zamiluješ podruhý, nedá se vyloučit, že někdo vybuduje novou cestu, ale kdykoliv ti někdo ukáže náhodnou neznámou lahev nebo řekne, ať jedeš přes Plzeň, jako rule-of-thumb si řekneš, že za to nestojí. Můžeš se mýlit, ale když už ses zklamal dvěstěkrát, tak prostě statisticky diskriminuješ. Já jsem Bitcoin maximalista z nouze. Kéžby tady bylo deset dvacet super kryptoměn, miluju konkurenci. Ale prostě to nevidím. A mrzí mě to!
V roce 2019 ti vyšla kniha Ekonomické bubliny. Co se v ní mohou čtenáři dozvědět? A v letos ti má vyjít kniha Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny. Co tam?
Ekonomické bubliny jsou teorie a historie toho, proč máme občas krize. Učím to jako předmět na vysoké škole CEVRO Institut a tohle je vlastně učebnice. Ale napsaná tak, aby to byla populární kniha. Jsou to příběhy lidí, kteří psali dějiny krizí. A vysvětelní toho, proč to občas hupne. Což je zrovna dost aktuální. No a Dark Web vyjde někdy před prázdninami a je rozdělen na dvě části. V první jsou to příběhy všeho co se na Dark Webu děje, anebo neděje. Drogy, dětská pornografie, falešní nájemní vrazi, bizarní únosci… Jsou to neuvěřitelné příběhy. A v druhé, kratší části, je akademický kontext. Je to totiž nesmírně zajímavá věc pro studium. Jak je vůbec možné, že to funguje? A jak se to vyvíjí. Je to boží experiment ke studiu.
Na závěr bych tě rád požádal o tvůj komentář k tomuto citátu a zda myslíš, že by měl rakouský ekonom a filozof Friedrich August von Hayek radost z kryptoměn.
„Nevěřím, že budeme mít ještě někdy dobré peníze, dokud si je nevezmeme zpět z rukou státu." Friedrich August von Hayek
Nerad vkládám myšlenky do úst cizím lidem, ale obecně by přesvědčení klasičtí liberálové a rakouští ekonomové měli mít radost, že existuje naprosto nenásilná, dobrovolná alternativa současným násilným a nedobrovolným penězům. A hozená rukavice jejich správcům. Hayek dlouho soukromým penězům nevěřil, takže by záleželo na tom, kdy by za jeho života Bitcoin vzniknul. Kdyby to bylo dříve, asi by poukazoval na problémy, které má. A poukázal by na ty, které skutečně má. Pozdní Hayek by pak jen lakonicky poukázal na to, že se Bitcoin všem dosavadním penězům dost vymyká, ale jeho kouzlo můžeme objevit jen ve svobodné konkurenci. Nechme si peníze konkurovat. Možná to bude zlato, možná Bitcoin, možná si lidi vyberou bolívar. Kdo jsem já, aby jim říkal, co si mají zvolit? A jak mám vědět, co chtějí?
Díky za rozhovor a ať se di daří v životě i s tvou novou knihou!