Když mluvím o historickém vědomí, vždycky si vzpomenu na Švejka. Na tu scénu, kdy na cestě do Budějovic skončí u starého ovčáka, který Švejkovi vypráví, jak jeho dědek v napoleonských válkách taky dezentýroval, chytli ho a rozsekali mu prdel...
Ano, sto let, to je asi tak hranice, po kterou funguje paměť negramotné společnosti. Výjimky potvrzují pravidlo.
Takže co obsahovala kolektivní paměť venkova v letech 1848 - 1948? Na počátku sahala někam do let 1770 - 1780. A to bylo strašné období. Někde na Islandu vybuchlo několik pro mě nevyslovitelných sopek a zamořilo ozonovou vrstvu nad Evropou popelem. Následkem byla zima a déšť, několi opakujících se neúrod. Evropou se prohnal klasický hladomor, který Evropa už nepamatovala, protože předtím tu byl naposledy za Třicetileté války. Ve Franci to vedlo k revoluci, u nás k selským nepokojům ("bitva" u Chlumce).
Hladomory přešly v Napoleonské války, což přineslo další bídu a soužení. Rakouský státní bankrot 1807 a následná měnová reforma ožebračila venkov o 85% hodnoty papírových peněz a měděné úplně pozbyly platnost. (Spořiví venkované si z nich nadělali knoflíky, podložky... Sloužily asi 50 let.)
Po roce 1815 zavládl klid a technický pokrok. V roce 1848 bylo zrušeno poddanství. I na venkov dolehlo dobrodiní pokroku. (Medicína přestala být uměním a stala se vědou - postupně přišla anestézie, asepse a ntisepse, injekční stříkačka, rentgen...) Začala se budovat železnice. Tereziánské zavedení povinného vzdělávání začalo přinášet ovoce....
V roce 1866, při tažení Prusů Čechami a Moravou postihla některé selské rody katastrofa - zabavení dobytka bez náhrady. Ale týkalo se to jen zanedbatelného množství lidí. Znamenalo to zchudnutí, ale ne smrt hlady.
Léta 1914 - 1918 přinesla šok. Ale venkované to brali jako náhodný exces, za který bylo odpovědné německé a rakouské císařství. Po jejich zrušení se něco takového už nemohlo opakovat.
Vrstvu domkářů extrémně těžce zasáhla světová hospodářská krize 1929 a dále.
Ale celkově žil venkov u vědomí, že v minulosti bylo zle, strašně zle. Ale teď je dobře a bude ještě líp. Většina hleděla do budoucna oprimisticky a věřila ve stát, v Masyrykovskou demokracii a mavenční práci.
Strašlivým zklamáním byla německá okupace. To si venkovan nedokázal vysvětlit, co a proč se nám to vlastně stalo, proč nás v tom všichni nechali. Agrární strana byla po válce zakázána, vůdcové pozatýkáni pro údajnou kolaboraci s Němci. Venkov ztratil vedení. V polosvobodných volbách 1946 rolníci poprvé nevystoupili jednotně a rozdrobili svoje hlasy.
A to byl konec českého venkova.
(Safra, já byl telegrafický snad až moc).
Moc zajímavé a hlavně poučné čtení! Díky. (Kdo si nepamatuje historii, je nucen si ji prožít znovu.)
Tak to jsem zvědav jak dopadnou letošní polosvobodné volby...
Congratulations @krakonos! You have completed some achievement on Steemit and have been rewarded with new badge(s) :
Click on any badge to view your own Board of Honor on SteemitBoard.
For more information about SteemitBoard, click here
If you no longer want to receive notifications, reply to this comment with the word
STOP