Byla to pitomost! Zase jsme jednou chtěli být francouzštější než Francouzi. Já nevím, čím to je, ale od odtržení se od Rakouska máme my, Češi, tendenci upnout se na nějaký stát a národ, bezmezně obojí obdivovat a napodobovat. Pakliže je zdravý rozum v rozporu s tím, co námi vyvolený národ dělá, řídíme se příkladem, nikoliv zdravým rozumem.
Od prezidenta Beneše po skoro posledního mobilisovaného vojína byli všichni přesvědčení, že Francie je silnější než Německo, protože ho už jednou porazila. Což nebyla pravda. Ani nebyla silnější, ani ho neporazila. Ale věřili jsme, že co Francie činí, dobře činí... A Francie stavěla 1929 - 1940 Maginotovu linii. Tak jsme stavěli také. Převzali jsem francouzskou válečnou doktrínu "i s chlupama". Kdybychom se raději učili u Němců...
V letech 1935 - 1938 jsme budovali naše pevnosti. Prý se jim v západní literatuře říká Benešova linie. V něčem byly lepší než francouzské, ale... Jednak jsme je nedobudovali. Jednak nebyly vůbec ani plánovány na rakouských hranicích a předpokládalo se, že Polsko k nám bude přátelské. A konec konců, pevnosti jsou pitomost sama o sobě.
Nehledě na to, že na ve výběrových řízeních často vítězily německé firmy, které automaticky dodávaly jedno paré plánů Wehrmachtu. Takže Němci naše opevnění dokonale znali.
No stejně jako ve Francii plnila opevnění tak trochu úlohu Hladové zdi z doby císaře Karla IV. Bylo to sice k ničemu, ale lidé dostali aspoň práci. A veřejné výdaje se přičítají k růstu HDP, takže jsme díky opevněním úspěšně překonali hospodářskou krizi.
Proč jsou opevnění k ničemu? Z mnoha důvodů. Řetěz je tak silný, jako jeho nejslabší článek. Stačilo prolomit jediný opevněný úsek... Nebo shodit výsadek, nebo projet okolo...A všechno další pak bylo zbytečné.
Navíc vojenští plánovači, vždycky když právě skončí válka, se začnou na stejnou válku připravovat. Ale ta příští už bude přeci jiná... Největší pozornosti se na Maginotově linii věnovalo těsnosti před bojovým plynem... Stejně dopadly pevnosti Leopoldov, Terezín, Josefov... V okamžiku svého dostavění už byly zastaralé a zbytečné.
Kdybychom nakonec s Hitlerovým Německem bojovali, byly by naše pevnosti spíš přítěží. Přikovaly by naši armádu do nepříteli předem známých pozic a zejména podvázaly strategické i taktické myšlení našeho důstojnického sboru.
(Mimochodem. Při povstání v květnu 1945 se na nemnoha místech utkali naši prvorepublikoví důstojníci, kteří měli v lepším případě zkušenosti z I.světové a z legií, s německými důstojníky vykovanými Východní frontou. Výsledek byl pro nás katastrofální. Těžko říci, jestli byl horší nedostatek zbraní, nevycvičenost odvedenců, nebo právě lpění důstojníků na prvorepublikové vojenské doktríně. Za Slovenského národního povstání se ukázalo totéž ve větším měřítku.)
Stejně byl náš plán založen na příchodu pomoci z Francie. Naše armáda měla postupně ustupovat na Slovensko a čekat na Francouze... Pevnosti měly krýt boky ustupující armády. Plánovalo se, že bez pomoci Francie vydržíme až tři týdny.
Francie se nám sice zavázala podporu poskytnout, ale to provedli politici. Vojáci a ani obyčejní Francouzi s ničím takovým nikdy nepočítali...
Naše opevnění umístěná na hranici "Železné opony" byla po válce dostavěna a reaktivována. Z některých opevnění se staly vojenské sklady, které se výjimečně používají dodnes (stavby nebyly odfláknuty). Z pár pevností i tvrzí se stala muzea. Většina chátrá. A budou přítomna v krajině ještě nejméně stovky let.
Tak tenhle ŘOPík vz.36 (zkratka z Ředitelství Opevňovacích Prací) je veřejně přístupný. A slouží jako veřejná latrína a smetiště. Byl jsem v něm... Ne za touhle potřebou a ne moc dlouho. Naštěstí jsem měl baterku a do ničeho nešlápl. Syna jsem tam k jeho velké lítosti nepustil
Jo, tak tenhle ŘOPík je pod zámkem... Asi v něm lidé z přilehlého domku skladují brambory. Vlastně nevím, jak je to dnes s opevněním majetkově...
Tenhle krasavec je zevnitř zasypaný kameny a na vchod je nahrnutá hlína a kameny buldozerem. Takle je ošetřena většina tam umístěných lehkých pěchotních opevnění, což je oficiální název.
Jak název naznačuje, budu se ještě chvíli opevněním věnovat. Ve druhém díle se zmíním o Velké čínské zdi, římském Limitu, o Vaubanovi, pevnostním staviteli Ludvíka IX., o liniích Maginotově, Siegfriedově, Mannerheimově, Stalinově... Ale přidám tam i úvahy o anarchistické armádě.
Ve třetím díle se zastavím u opevnění v nás. Trochu se zmíním o plotu v Matiční, o Trumpově zdi na hranici s Mexikem... A o uprchlících, kteří se teď hrnou do Evropy. A zase to bude i o dalších mých myšlenkách...
A nastuduji si konečně, @phortun to psal, kdy je fotosoutěž s fotkami z Prahy a z Čech. V sobotu? Myslím, že fotografie pohraničních pevností tam ještě nikdo nedával...
@cleverbot , busy mi nedá, originalworks mi nedá, drotto mi nedá, feedyyourminnows mi nedá, tak co Ty, holka ušatá, dáš mi cent za snahu?
Kdysi jsem si chtěl nechat natisknout tričko s Maginotovou bustou a nápisem "Ne, díky. Držím si svou linii." Ale asi by to nikdo nepochopil.
My jsme se tu teda na Steemitu sešli... Taky mívám dost úchylné nápady.
Fotosoutěž Praha/ČR probíhá každý den, dnešní vydání se na profilu @czechglobalhosts objeví zhruba za půl hodiny ;) Pohraniční pevnosti tam zatím opravdu nebyly. Tak hodně štěstí :)
Tak se ode dneška objevovat přestane... Mně totiž i trpaslík vyroste.
Malá poznámka, na fotkách máš řopíky vzor 37 ;-) Vzor 36 měl čelní střílny, byl to starší typ. Vzor 37 byl stavěn na boční palby.
Jako dítě jsem si v nich hrával a bylo to super :)
U jednoho jsme před vchodem vykopali past aby nám ho nikdo nevykradl... ty poklady myslím :)
Super článek. Vždycky se rád něco dovím o naší historii, než co zná člověk ze školy, jak to byla super stavba atp... třeba to, že plány bunkrů měli němci jsem vůbec nevěděl.