Vzpomínám si, že jako dítě jsem prázdniny miloval. Sice jsem je trávil zpravidla u babičky, kde jsem dostával za úkol drobné práce, asi tak na 12 hodin denně, ale nemusel jsem do školy. A škola mě tedy opravdu nebavila.
I jako učitel jsem měl prázdniny rád. (Že by mě škola tehdy bavila, to tedy taky ne...) Četl jsem si, chodil po galeriích, hradech a zámcích, udělal si poznávací výlet do ciziny, sjel si nějakou řeku, flákal se, i pařil na PC...
Ale jako otec prázdniny nemusím. A můj syn taky ne. Dnes má celodenní výlet. Zítra už jen jednu hodinu. V pátek mají ředitelské volno (nutné opravy čehosi). A pak 66 dnů nudy. (Do školy se jde až v pondělí 3.září.)
Syn se, jako většina dětí, těší do první třídy. Má za sebou 0.ročník, tudíž dost přesně ví, co ho čeká. A opravdu se těší na matematiku. Taky ví, že se potřebuje zdokonalit ve čtení. A vůbec, škola mu toho má hodně co nabídnout. Hlavně jsou tam ale děti!
Děti teda doma další nemáme. A na hřištích bude přes prázdniny vymeteno. Všechny budou u moří, babiček, na chatách, soustředěních a tak... Tudíž syn bude bez kamarádů. 24 hodin denně se mnou. Pro oba nic moc perspektiva...
Moji rodiče už nežijí. Z druhé strany se k vnukovi nemají. Další příbuzné nemáme. Moji kamarádi už mají děti odrostlé a radují se bez nich. K moři... A co by tam jedl, když nic nejí? Doma jsem ještě tak nějak schopen mu jakž takž vyvážený jídelníček zajistit, ale v cizině? Taky nedám ruku do ohně za to, že se v noci nepočůrá. Taky upřímně, co já bych tam dělal? Jednou už jsem týden u moře byl.
Plavat syn moc neumí, na kole jezdí nerad...Týden v zimě na horách, týden v srpnu na vodě, to snad ustojím. (S jen mírně pocuchanými nervy a poruchami spánku.)
Takže vypukne boj o každodenní přežití. Musím vždycky vymyslet nějaký program na následující den. A taky, čím ho nakrmit. Jistě, půjdeme do ZOO. Půjdeme do bazénu. (Nemůžeme na víc než na dvě hodiny. Chlór mu žere nožičky. Pak mu je musím strčit do hypermanganu a namazat indulonou. A doufat, že mu chodidla zase nerozpraskají...) Půjdeme taky na hřbitov, do botanické zahrady. Tak na 4 dny program mám. Už jen na 64... Celodenní výlet do Kutné Hory, do dolů. Fajn. Zbývá 63. Letecké muzeum ve Kbelích? 62...
Víte, že si vůbec nepamatuju, co jsme dělali o minulých prázdninách? Člověk naštěstí nepříjemné vzpomínky rychle vytěsňuje. Pamatuju si Vojenské technické muzeum v Lešanech, Příbramské doly a den u rybníka někde u Brandejsa.
Vypadá to, že se 30.do Hostivaře nakonec nedostanu. Budu kvůli nějakému obchodnímu případu někde na Vysočině. Syna budu muset asi vzít s sebou.
A jestli se dostanu na Steemit? Možná někdy pozdě večer, nebo časně ráno, když nebudu příliš utahaný a syn bude spát...
@cleverbot
@banjo
Da se dojet metrem, a pak uz to je kousek pesky.Tak to chce nejaky bazen, kde nepouzivaji chlor. Treba v Hloubetine: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/bazen-hloubetin---jedinny-bazen-s-morskou-vodou.aspx
Hmmm...len ma zarazilo to, ako si sa vyjadril k tomu moru. Nechcem zniet opovazlivo, ale prijde mi to dost ako hladanie vyhovoriek. Vyvazena strava? Alebo to, ze uz si raz pri mori na tyzden bol?
Neviem, aj v Prahe si uz bol...X letnych prazdnin za sebou. Aj syn takisto. + prave prezil skolu v prirode na suchych rozkoch. Aj minule som si vsimol, ked som sa pytal na jednu tvoju foto, ze ci si bol v Indii a ty si odpovedal "A co by som tam robil". Prijde mi to taky zvlastny vyhovorkovy postoj. Osobne si nemyslim, ze spravny. Neviem, ci ho takto nepredas aj synovi.
Ja ked som bol maly tak nasi nemali dost penazi aby sme kazdy rok chodili ku moru ako vacsina mojich kamosov. Ale miesto postoja "ved nam to netreba" mi to rodicia vysvetlili. A predpokladam, ze aj to vo mne vzbudilo zaujem cestovat. A miesto hladania dovodu som hladal sposob. Zacal som kazde leto brigadovat, pracoval som popri studiu atd atd...Keby mi rodicia povedali dovody, ktore nasli, ze nam to netreba, tak by som mozno este dnes stale sedel doma...
Ale to len moj (mozno uplne neopravneny) postreh. Kazdopadne, hrozne sa mi paci tvoj vztah so synom :)
Fakt nejsem cestovatel. Nevím, jestli ještě někde ve světě mají stejné rohlíky, jako u nás.
Byl jsem u moře týden v Řecku. To mi bylo 38. Taky jsem tehdy poprvé letěl letadlem.
Byl jsem dvakrát na týden v Londýně, v podstatě služebně, jako doprovod dětské skupiny. Taky jsem byl jednou služebně v Itálii. Pak jsem byl ještě ze zájmu 2x v Polsku, na poznávacím zájezdu a 1x v Itálii na poznávacím zájezdu. V šestnácti jsem byl na čtrnáctidenním výměnném pobytu v SSSR.
V roce 1993 jsem strávil asi 3 dny v Rakousku. Pak jsem byl na dvoui jednodenních výletech v Maďarsku a v Německu.
Naposledy jsem vycestoval v roce 2008. Pas mám dávno propadlý. A fakt se mi nikam už nechce. Není to u mě o penězích. Ale o nechuti.
Hej hej to bol len priklad mna, ze nasi nemali peniaze na velke cestovanie. Ze mi povedali priamo, preco cestovat nebudeme a nezastierali ozajstne dovody.
Pas uz v dnesnej dobe na cestovanie nie je treba :) Len ma napadlo, ze to ze sa nechce tebe neznamena, ze sa nechce synovi. Resp. potom je dovod to, preco nejdete nie to, ze nezozenies pre neho spravnu stravu ale to, ze sa ti nechce.
Nechcem ale prekracovat liniu, niesom si uplne isty, kde cca je a co je slusne a co je neslusne pisat...resp pisany text vzdy znie ofenzivnejsie a opovazlivejsie, nez je mysleny. Su to len cisto moje myslienky, co ma napadli, pri citani :) No a samozrejme sam rozumies svojej vychove a aj potrebat tvojho syna. (stale sa citim zvlastne, ked ti tykam :D)
Edit: Predpokladam, ze polsko bol Osviencim, vsak ? Ucitel dejepisu a vylet do polska - > nic ine mi z toho nevychadza :D
S cestováním, tedy s chutí cestovat se dost pojí věk. Zatímco ve dvaceti máš chuť projet celý svět tam a zpět. Postupem času si buduješ svůj vlastní svět, ve kterém ti je dobře. A až se přiblížíš k důchodovému věku, tak se jakékoliv cestování pro tebe změní v noční můru. A to i obyčejné cesty do lékárny ve městě.
Zalezi. Kazdy to ma jinak. Pred mesicem jsem v Hong Kongu potkal jednu americanku, bylo ji 74 let a kazdy rok pry cestuje aspon na pul roku. Ted to bylo dva tydny v Hong Kongu, dva tydny nekde na lodi, mesic v Indonesii. Docela jsem si obdivoval, 74 let a mnohem aktivnejsi a plnejsi energie nez ja... Nekdo je cestovatel, nekdo neni. Kazdy ma nejaky duvod. Rikala, ze ji zemrel manzel a od te doby porad takhle cestuje. Predtim nikde nebyla. Asi ji nebavi sedet sama doma.
Hej tomu verim...ale tiez suhlasim s @gmt117, ze to ma kazdy inak..moj otec ma 57 a prichystane peniaze na prvy rok dochodku, aby na par mesiacov vypadol a aspon scasti dokoncil svoj projekt "Najvyssie vrchy europy"
To je ale vsetko o inom, co som chcel napisat je, ze hladat si dovody preco necestovat, nemusi byt najlepsi priklad pre syna. Resp keby som mal mal deti ja, tak hoc by sa cestovat mne osobne nechcelo, isto by som moje rozhodnutie nedaval vyssie ako jeho. Ako som pisal, to ze sa nechce mne, neznamena ze sa nechce synovi. Resp by som nase necestovanie nezdovodnoval tym, ze v zahranici nenajdeme vyvazenu stravu.
Kazdopadne to je na dlhsi a asi aj osobny rozhovor a kedze sa meetingu neucastnim, tak uz drzim hubu :D + ten text mohol byt napisany len preto, lebo sa to dobre/zaujimavo cita a dodava to textu plynulost atd atd atd...
Asi vím, jak to myslíš. Taky mám občas pocit, že si teď sám nahrazuju to, jak mě naši v dětství moc nechtěli brávat k moři, přestože mě to tam táhlo snad od narození ;) Tím ale rozhodně nenarážím na krakonoše a jeho synka - věřím, že ho vychovává tak, jak je to pro něj v danou chvíli nejlepší.
Takže tě čekají takové prázdniny od Steemitu 👦 to není občas k zahození, celkově si odpočinout od počítače a technologií, v létě je na to ideální doba.
This post has received a 1.48 % upvote from @drotto thanks to: @krakonos.
Říká se, že děti rády malují... :D
Nejlepší zabavení bývá tvůrčí činnost. V mém případě to byla stavebnice Merkur. Kolikrát jsem už v 6 hodin šrouboval a točil jsem šroubky až do desíti do večera.
Merkura máme. Ale ještě k němu tak úplně nedorostl. Taky má Lego. A vláčky... A milion dalších hraček. Ale kamarády v okolí ne. Já je taky neměl. Ale já byl samotář. On zjevně není.