Ve školách se učí, že Římané někdy v roce -509 vyhnali svého etruského krále a nastolili si národní republiku. Napadlo Vás někdy, jak se taková republika nastoluje? Proč si Římané nezvolili nového krále z domácího odboje? Naši pradědečkové (Teda moji. V případě většiny z Vás asi prapradědečkové...) tuhle otázku řešili třeba v roce 1918.
Římané, jako tehdy většina národů, obdivovali Řeky a všechno řecké. Není divu, že byla po vyhnání krále vyslána římská studijní komise do Řecka, aby se tam inspirovala. Následné události jsou něco mezi pravdou a mýtem. Také se později v Senátu řešilo nějaké zneužívání cestovních náhrad... Tak to bych považoval za pravdu. Lidé jsou pořád stejní.
Římané si asi nejvíce vypůjčili ze Sparty. Dva konzulové, dva králové... Nikde nic podobného nebylo. A také to, že za službu vlasti se neplatí. Politici i vojáci sloužili z přesvědčení (a z povinnosti). Na svoje náklady. Žádný plat nedostávali jedni ani druzí. U politiků se tak nějak předpokládalo, že si přihrají nějakou malou domů... A vojáci měli prostě smůlu.
Římský voják, většinou rolník, sloužil s vlastní zbrojí a bez nároku na náhradu času. Když měl štěstí, zmocnil se nějaké kořisti. Ale... Třeba I.punská válka trvala přes 20 let. Druhá 17 let... Když se legionář vrátil domů, často zjistil, že už domov nemá. V lepším případě žena hospodářství prodala a odstěhovala se do Říma.
Manžel ji následoval. A stal se nezaměstnaným, případně bezdomovcem. Což bylo v Římě vážené povolání. Chudina dostávala zdarma obilí, případně chleba, a lístky do cirku i do divadla a lázní. Vítaným příspěvkem byl prodej svého hlasu ve volbách. Takže být Římanem bez prostředků nebylo tak úplně špatné. I když... Byl to takový život od ničeho k ničemu.
Navíc nebyli chudí úplně plnoprávní. Neměli prostředky na nákup zbroje. Nemohli tedy sloužit v armádě. A římská armáda vinou toho slábla. Někdy na konci 2.století př.n.l. už to byl vážný problém.
Pamatujete si ze školy na bratry Gracchovi? Požadovali reformu. Za státní peníze měla být vykoupena půda od velkých pozemkových vlastníků, latifundistů, a bezplatně rozdělena mzi římské proletáře. (Lat. proles zamená potomstvo. Proletáři jsou ti, kteří vlastní jen svoje děti.)
Co myslíte, kdo byl proti? Latifundisté, jistě... Tak si představte následující situaci: "Milý bezdomovče! Skvělá zpráva! Už nebudeš muset vybírat popelnice! Dostaneš půdu! Budeš na ní moci dřít od východu do západu slunce! Opět se staneš hodnotným občanem, budeš moci platit daně, budeš moci sloužit v armídě! Cože?! Jak to, že nechceš?!"
Gracchovi byli zavražděni. Ale něco se s nedostatkem vojáků dělat muselo. Kolem roku -100 Řím skandálně prohrával válku s Jugurthou v severní Africe a ze severu byl přímo ohrožován Kimbry a Teutony. Do čela politiky se dostává Gaius Marius. Bude sedmkrát zvolen konzulem. Jako vojenský stratég je skvělý. Jako politik poněkud kontroverzní. Teda, dává své protivníky vraždit... To je trochu kontroverzní, ne?
A ten zavede placenou službu v armádě. (A další armádní reformy, ale o kohortách a manipulech tu psát nechci.) Voják podepisuje smlouvu na 25 let. Během služby dostává spíše kapesné. Ale na jejím konci dostane příděl půdy někde v provincii a dost peněz na to, aby si koupil otroky, co na té půdě budou pracovat. Nestane se přímo latifundistou, ale majitelem villy ano. Když se upsal ve 20, ve 45 je váženým příslušníkem vyšší střední třídy.
O službu je obrovský zájem. Všichni jsou spokojeni. Římský erár přiliš platit nemusí... (Bismarck o 2000 let později zavede státní penzi pro dělníky starší 50 let. Ale toho věku se tehdy dožívá asi 5% dělníků.) Pro tehdejší Řím statistiky neexistují. Ale celých 5% legionářů se konce služby asi nedožilo...
Důsledky profesionalizace armády ale budou dlouhodobě katastrofální. Řím musí dobývat stále nová území, aby měl na žold a na příděly půdy. Bohatí ztratí zájem o chudé spoluobčany. Už přeci nebojují bok po boku...
Vojáci mají zájem jen o záležitosti armády, nikoliv o věci civilní, tedy občanské. A nakonec se do služby v římské legii dostanou i Neřímané. (V pomocných jednotkách mohli sloužit vždycky.) Těm už může být celý Řím ukradený. Kdo platí, tomu slouží...
Když se velitel jejich legie stane císařem, z nich bude praetoriánská garda s dvoujnásobným platem, posádkou v Římě, kde se nebojuje. To přeci stojí za opuštění hranice a tažení na Řím...
A civilisté? Ti nemají ani zbraně, ani vojenský výcvik. Ti nemají do ničeho moc co mluvit...
Ono to nebude hned. Od zavedení profesionální armády k oficiálnímu zrušení republiky roku 284 uběhne 400 let. Ale zhruba od Caesarova života se republika postupně mění ve fraškovitou instituci. Sice pořád vládne Senát a konzulové. Ale kdo bude senátorem a konzulem, to určuje vždycky nějaký cézar. A je pravdou, že duševně nemocný cézar Caligula prosadil svého koně za senátora. Jeho kůň měl být i konzulem, ale mezitím Caligulu zavraždili...
V tom roce 284 přestane vládnocího cézara bavit hrát si na rovnost. Zavede pro sebe oslovení "Dominus", tj.pán, vlastník. A už se na něj nebude natahovat ruka a pokřikovat: "Ave Caesar!" Zavedl proskinézi. Hezky se před ním bude padat na kolena...
No, ono to není polulární (tedy lidové). Ale já tak úplně zrušení povinné vojenské služby nevítám. Milice švýcarského typu by se mi líbila... I když doufám, že se těch konců už nedožiju.
Proč volám @cleverbot a @banjo ? Mám pocit (ano, falešný), že tím získávám ocenění za svou práci.
Proč nepíšu o hrách na PC? Mám dojem, že dějiny jsou větší adrenalin než fantazie. I když nic proti ní. Fantazie je taky moc fajn... Před spaním si ve stavu polobdění taky rád zafantazíruju. Ale k tomu nepotřebuju zapínat PC.
As a follower of @followforupvotes this post has been randomly selected and upvoted! Enjoy your upvote and have a great day!
Výborné čtení, jako vždy !
A původ slova proletář jsem vlastně nikdy neřešil... Zase jsem o něco chytřejší ;)
Jenom 5% legionářů se nedožilo konce služby? To je docela dobrý ne? Každopádně povinná vojna by byla dobrá, kdyby to byl jen výcvik a ne 2 roky zabitýho života
Ve Švýcarech je to asi na 3 měsíce výcviku a pak jednou za 14 dnů weekend. Chlapi se sejdou, vedou řeči, zablbnou si se zbraněmi, zapracují na soudržnosti (vožerou se spolu)... Téhle squadry se bál i Hitler.
Jo a švýcarské ozbrojené síly nemají generály. Jen 4 plukovníky. V případě války (naposledy 1814) je služebně nejstarší plukovník jmenován brigádním generálem.
Nevím, jestli to ještě platí, ale u nás je největší množství generálů na počet obyvatel hned po Severní Koreji.
No tak to je ideálka, neměl sem tušení
This post has received a 0.15 % upvote from @drotto thanks to: @krakonos.
Dobrý a za pomocné upvoty se nestyď...