:)
Matrix je netuším co, systém je netuším co.
tohle je super hláška, kdyby jsi to tušila tak víš a mužeš ostatním vysvětlit, ale on to vlasně nikdo netuší... já jen vím že to existuje a v podstatě je tam opravdu něco jako ta paní... jenže ta paní je všude a mi asi oba víme proč to není super... jenže k mé polemice o rozpínání vědomí, myslím si že je to třeba protože pokud to někdo prostě neprolomí tak jsme tu jako v kleci... a fuck the shit ... jasně ten kdo si hraje s ohněm se spálí, ale také pak umí stm ohněm třeba žonglovat a vůbec ho rozdělávat, kultivovat a použít k užitku...
i když to momentálně není zřejmé tak je to hukot jak jsi to psala posouváse to hustě to jo protože to používá nějaký záhadný princip a je to donuceno to používat i když to jde proti němu proti samotné podstatě a o to jde... vědomí si pak najde kličku okolo...
jinak k tomu spuštění závor u toho pána, jo to znám u každého a doufám že už jsme se naučil vicítit kdy mám přestat pokračovat v povídání, protože je to zbytečné jen bych přidával další a další závory a pokud je dotyčná osoba nepřekoná jednu a druhou tak prostě dál si o něčem povídat nelze... ona je to suprová věc ta nejistota jak říkáš, jenže stejně nějak dáváš tvar a fyzika matika chemie jak říkáš oni ve skutečnosti nemají žádné zákony protože vše se to zrácí v mikru nebo makru... :)
a vtipně mi k tomu hraje tahle písnička:
To souhlasim;) v podstatě se vším co píšeš, jen mi někdy chybí obě dvě strany. Jako když člověk řekne hulení je super, nic to neudělá neublíží a takových případů jsou kyble a lidi berou co se jim nabízí, jsou zhnilí přemýšlet a postavit se sami za sebe, to je asi ten důvod;) mě právě na těch oborech baví, že to je jen jedna obří masa a s té masy se tahají kousky a tak no... dovoluje to člověku to co jiné věci ne. Je to prostě obří masa, která má nějaké chování v makru a jiné v mikru a my se snažíme o sjednocení, jenže point je jinde mimojiné, ale o tom jsem nechtěla. Pochopení taky nebude ucelené, protože malý kousek není celek a dá jen tušit a my stavíme na tušení. Problém je v tom, že člověk je spokojeny když sedne na houpačku a ta nespadne a dovolí mu se houpat. Gravitace a dřevo a lano, spadneš bolí to, můžeš si zadřít třísku, ale to je tak všechno. Oni ví a to jim stačí, spadnu, bolí to au, nepsadnu nebolí to...To je celé a dál je to nezajímá..to je jejich znalost, dál to nejde. No a já se snažím nejít přes ty zábrany, ale ještě mi to nejde, jsem ráda, že to pán dal, moc jsem do něj nepushovala, ale mohla jsem to utnout dříve. To pak bylo, že já řekla levá a on ano ano pravá a to jen člověk zírá. No chci tím říct, že se dá dělat ledasco, ale jen od pytlika dolů;D
On je ještě problém v tom, že já vesměs vysvětluju na úrovni částic, vln a to je pak průšvih, že můj život se odvíji od “ abstraktních pojmů a věcí, komkrétní věci mě omezujou”, vlastně veskrze chápu jen díky nekonkrétním věcem..