Tak jasně... Co se rozbije, to se musí opravit. "Ach, synku, synku ... Když se ti zlámalo, dej ho spravit." Hospodařit se člověk musí naučit, ať už jde o kolečko od pluhu, nebo o rabátka. (Mimochodem, nikde jsem nikdy nedohledal, že "Ach, synku, synku ..." by byla Masarykova oblíbená.)
A hrome! Oprava, nebo úprava? Jak tam mohu klidně nezastavit, když nevím, proč?
To máte, jako kdyby na výtahu bylo napsáno jen "NEJEDE". A nebylo by tam proč. Očekávám minimálně sdělení typu "Nejde, protože je rozbitý". Nebo ještě obšírnější "Nejede a nepojede, protože je rozbitý, a kdo ho uměl spravit, tak je dávno v důchodu".
Úplně uspokojivé by pak bylo: "Nejede a nepojede, protože je rozbitý, a kdo ho uměl spravit, tak je dávno v důchodu. Chození do schodů pomáhá Vašemu kardiovaskulárnímu systému! Občané s omezenou pohyblivostí, volejte na telefonní čísla ...".
Tu poslední část by vymyslela samozřejmě umělá inteligence, když se u ní servisní manager výtahové společnosti poptával na řešení nejezdícího výtahu. Telefonní čísla by pak byla na stresové kouče, psychoterapeuty a osobnostní trenéry. Těch bude na rozdíl od opravářů výtahů přibývat.
Ale zpět k rabátkům na náměstí Jiřího z Poděbrad. To náměstí je totiž v rekonstrukci. Má tu vyrůst park francouzského typu. A z druhé strany se bude současně zužovat silnice, ať už s těmi rabátky budou podnikat cokoliv.
Znáte to. Napřed se rozkope silnice a chodník kvůli novému vodovodnímu řadu. Pak se to zasype a zaasfaltuje. A znovu se to rozkope kvůli elektrice. A zasype a zaasfaltuje. A pak totéž zopakuje kvůli optickému kabelu, kanalizaci, plynu ... A tak pořád dokola. Trochu drahé pro nás, daňové poplatníky.
To by chtělo řídit stát jako firmu! Safra ... Nesliboval už tohle někdo?
Tak ona není firma jako firma. Jsou firmy slušné ... A pak jsou takové, co vedou kreativní účetnictví a šulí stát, nebo i vlastní akcionáře. Některé firmy tunelují, okrádají zákazníky a dřou své zaměstnance bez nože ... Chtělo by specifikovat, jakou firmu má slibující na mysli.
Chtělo by to řídit stát jako domácnost! To, myslím, ještě nikdo nesliboval. Že bych se dal na politiku?
I když ... Není domácnost jako domácnost. Někde existuje i domácí násilí, nevěra ... A já mám vlastně na mysli takovou tu starosvětskou, tradiční rodinu. Máma, táta, kupa dětí, k tomu případně dědeček a babička a třeba neprovdaná teta nebo strejda.
Ale i polyamorní skupina si jistě vede domácnost. Proti gustu žádný dyšputát. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Nic proti jakémukoliv typu domácnosti.
I ta tradiční domácnost se liší jedna od druhé. Někde se zaměřují na pořádek, jinde na výkon. Někde budují svépomocí rodinné sídlo za všechny prachy a někde jezdí desetkrát do roka do ciziny ... Proč ne? Ale podle které by se vlastně měl stát řídit?
A on taky není stát jako stát ... Libyjská lidová Džamahírije není Ruská federace a Čína není Švýcarsko. Spojené státy (třeba Mexické) mají jiný režim ne Írán. A tak dál ... Každý stát (pes), jiná ves.
Tak je náš stát neefektivní, poněkud zkorumpovaný, tak nějak celý zaprděný. Chcíp tu pes. Žádné velké nadšení, národní hrdost ... Ve srovnání s jinými ... Jenomže všude je něco. Není možné si sestavit ideální stát z různých atributů jiných států. Všude jsou nějaká pozitiva a negativa. A konec konců, když se to u nás sečte ...
Já tu jsem rád. Mám to tu rád. Jsem tu zvyklý, vím co jak funguje nebo často nefunguje. Ono se všechno nakonec nějak udělá, zařídí ... Není to vlastně nejhorší.
Já si mohu zanadávat ... I veřejně. Sice se nic nezmění, ale nikdo mě za to nezavraždí, nezavře, nezmizím. A s tou nezměnou. Já se mohu snažit. Mohu žalovat radnici za to, že nepečuje o veřejný majetek s péčí řádného hospodáře. Trestněprávně i soukromoprávně. Mohu si založit libovolné hnutí, stranu ... Jak to zpropaguju a prosadím, to je jen na mě. Mohu.
Kdepak, je tu dobře. Nebojím se chodit v noci po městě. Lékařská péče, školství, stav silnic, veřejná doprava... Stávek málo. Všechno tak nějak docela svým způsobem funguje. Když nebudu muset, tak se odtud nehnu!
Jo a ta rabátka... Víte, co to je? Já nevěděl. Musel jsem se podívat. "Rabátko je název stromového čtverce, neboli okolí stromu vymezené ve vydlážděném nebo vyasfaltovaném chodníku." Tolik definice. Takže se budou opravovat, nebo upravovat?
Kdy já se zase podívám na rozhraní Žižkova a Vinohrad ...
Rabátka. Tak ten pojem jsem opravdu nikdy neslyšel.
Nu což, člověk se furt má co dozvídat.
!WINE
Ale je to slovo hezké. Takové jadrné.
A propo asfalt. Existuje u nás vyhláška, že kdo díru vykopal, ten ji musí i uzavřít.
Není síla, která by nařídila, že technické služby vykopou díru, naženou tam pracanty všemožných oborů a pak po nich díru uzavřou.
Zákon by měl mít před vyhláškou přednost. Péče řádného hospodáře je ze zákona. Ano, zapomněl jsem, že máme tak spletitý právní řád, že se v něm ani soudcové a advokáti nevyznají.
Vedl jsem nad jednou takovou dírou hovor s elektrikářem a ten mi právě řekl o tom "otevírání a zavírání". Neboli prý ze zákona musí vše uvést do původního stavu i kdyby mu za zadkem stála další firma, která má v té díře třeba trubky s teplou vodou.