Tento týden mám dovolenou a tvůj článek mě v podstatě zachránil: připomněl mi, že si mám objednat obědy na příští týden. Přikládám pondělní nabídku u nás ve fabrice:
Ty ceny jsou dotované zaměstnanecké. Cizí strávníci se u nás vyskytují jen sporadicky ‒ různé návštěvy, externisté, dodavatelé a tak, jejich ceny přesně nevím, ale je to nějak od stovky výš.
Na kvalitu stravy si někdo stěžuje, někdo chválí ‒ těžko předpokládat, že by se několik stovek lidí v tomto shodlo. Podle mě je to tak slušný průměr, co se dá od závodní jídelny očekávat.
Já bych u Vás šel do pečeného krůtího prsa.
To víš, zachraňuju tak nějak podvědomě, to je součást náplně mojí práce ...
V naší jídelně je to jako všude. Děti bohatých rodičů tam chodí, děti chudých utácejí jinde násobně víc za hranolky, pizzy a kdovíco ještě.
Ani všichni kolegové a kolegyně se tam u nás za těch 25 Kč nestravují. Důvody jsou různé.