Zkouška vepřovým masem... Aby si zachoval život, může žid porušovat některá přikázání. Hrozí-li mu např. smrt hlady, může jíst cokoliv, i když to není kašrut, kosher.
Hrozí-li mu smrt, když si nevezme vepřové, viděl bych to na uplatnění stejné zásady. Z toho pro mě plyne, že ti, kdo je takové zkoušce podrobili, nebyli vzdělaní v židovské víře. Tedy nebyli to přesvědčení konvertité.
Ale je také možné, že výklad Tóry a pozdějších komentářů byl v 15.století v tomto ohledu jiný než dnes. To jsem si neověřoval, to bylo hodně pracné.
Také zvažuji, jestli ta zkouška vepřovým není jen legenda... I když to muzeum vedou sfaradim, sefardi.
Je zvláštní, že z celého Tvého článku mě nejvíc zaujalo právě tohle.
No, tamní materiály zmiňovaly, že kryptožidé jedli vepřové realativně běžně, ne jen když došlo na tyhle zkoušky. Právě proto, aby na ně nedocházelo. A tohle vyšlo, zkoušky vepřovým se prý konaly jen prvních pár let po vyhnání, pak jen výjimečně.
Pokud jde o vzdělání ve víře, řekl bych, že se s každou generací kus vytratil. V šestnáctém století měli třeba problém správně vypočítat datum, na které vycházel pesach. A kromě toho nemohli svátek správně oslavit... A tak si alespoň vytvořili jakýsi mariánský pseudokult, Panna Marie totiž pro ně byla jednou z nich, Židovkou. Přišlo jim lepší mít doma oltář s Marií než ukřižovaného Krista, ke kterému se ani nechtěli modlit. A tak měli modlitby k Marii, své sestře ve víře.
Jo, každé náboženství se adaptuje na podmínky. Kněží v komunistických lágrech, když načerno sloužili mši, tak si přes noc dali do vody hrozinku a druhý den tu vodu použili jako víno. Cĺověk si musí umět poradit. A je to tak správně.