Meeting with Libelloides macaronius / Setkání s ploskorohem pestrým

Libelloides macaronius is probably the rarest of creatures I have had the opportunity to photograph. During our holiday in South Moravia I was secretly hoping to meet it, but I knew that the chances of running into it during those few days were slim.

Libelloides macaronius looks like a cross between a dragonfly and a butterfly, but in fact it belongs to the order of Neruoptera and is a critically endangered species here in the Czech Republic. It is found here in only two localities, one in central Bohemia and the other in southern Moravia.

Ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius) je pravděpodobně to nejvzácnější stovření, které jsem měla možnost fotografovat. Během naší dovolené na jižní Moravě jsem v setkání s ním tajně doufala, ale věděla jsem, že pravděpodobnost, že na něj zrovna během těch několika málo dnů narazíme, je mizivá.

Ploskoroh pestrý vypadá jako něco mezi vážkou a motýlem, ve skutečnosti patří do řádu síťokřídlí a tady u nás v České republice patří mezi kriticky ohrožené druhy. Vyskytuje se zde pouze na dvou lokalitách, jedna z nich je ve středních Čechách a ta druhá právě na jižní Moravě.

Every day we wandered around the meadows and spent long hours outside and "my" Libelloides was still nowhere to be found. Actually, I saw him once, or at least I think I did. But he just flew by, as if to laugh at me, and disappeared somewhere in the undergrowth. On the second to last day of our stay, when we were pretty tired and heading back to the guest house, we made a little detour to get a cache ( yes I am an occasional geocacher among other things) and just as I was logging, my husband calls out to me: "Hey, there's a weird butterfly here, wanna take a picture?" The weird butterfly was a beautiful, bright yellow male of Libelloides macaronius. So of course I wanted to take a picture of it, and how badly! To me, it's one of the most beautiful insects I've ever met in my life.

Judge for yourself.

Každý den jsem se toulali po loukách a venku trávili dlouhé hodiny a "můj" ploskoroh pořád nikde. Vlastně jednou jsem ho zahlédla, nebo aspoň myslím, že ano. Ovšem jen proletěl kolem, jako by se mi chtěl vysmát a zmizel mi někde v porostu. Předposlední den našeho pobytu, kdy už jsem byli docela utahaní a vraceli se do penzionu, jsme si ještě udělali malou odbočku pro kešku ( ano jsem mimo jiné i příležitostný kačer) a zrovna, když jsem logovala, manžel na mě volá: "Hele, tady je nějaký divný motýl, nechceš si ho vyfotit?" Ten divný motýl byl nádherný, zářivě žlutý sameček ploskoroha. Takže jasně, že jsem si ho vyfotit chtěla a jak moc! Pro mě je to jeden z nejhezčích hmyzáků, které jsem v životě potkala.

Posuďte sami.