Jeden z problémů současného školství

No schválně. Co si myslíte, že vidíte? Zkuste chvíli nečíst a přemýšlet. Myslím, že to ale nevymyslíte, a tak Vám to v dalších odstavcích prozradím a přiblížím.

To jsou bedýnky na mobilní telefony. Žáci naší školy do nich každé ráno odevzdávají svoje mobily. Dozor zkontroluje, jestli jsou funkční, bedýnky zamkne. Zamčené bedýnky se zamknou do skříně. Po vyučování se skříň odemkne, bedýnky se odemknou a mobily rozdají žákům, ti ověří funkčnost. Na pozdější reklamace se nebere zřetel.

Ano, zdržuje to. Když si žák potřebuje během dne zavolat. Když přijde pozdě. Je to tak nějak právně na hraně... Máme to ve školním řádu, schválilo to Sdružení rodičů i zřizovatel... Ale stejně. Funguje to u nás asi rok. Co až se nějaký rodič postaví na zadní? Co když se telefon ztratí, rozbije...

Jsou okamžiky, kdy je občanům omezována svoboda vlastnictví i svoboda osobní. Například při výkonu trestu. Nebo v armádě atd. Vzdělávání je také nařízeno zákonem a není dobrovolné.

Nikdo nechce žáky svévolně a bezúčelně omezovat. Jde o to zabránit protiprávnímu jednání, o kterém máme důvodné podezření, že se děje.

Ono je to vždycky o úvaze. Třeba pustit žákyni/žáka, když se o vyučování dovoluje na záchod. Samozřejmost? Když víte, že má za sebou dva pokusy o sebevraždu, z toho jeden ve škole? Když víte, že je epileptik? Že se řeže? Že trpí panickými atakami...? Dobře, někoho s ní/ním pošlete. Ale když se něco přeci stane, odpovědnost máte Vy.

Nebo jste minule žáky přistihli, jak na záchodě hulí trávu? Vapo nepoznáte. To byste ho museli vidět, jak šlukuje...

Naším cílem je na prvním místě udržet dítě při životě. Práva jsou na druhém místě. A když se třeba i něco naučí, je to jen a jen dobře.

No a ty mobily... Nejde teď ani o to, že žáci používají mobily jako taháky. Museli byste hlídat jako ostříži, že si premiant nenafotí vyřešenou písemku a bude ji sdílet po třídě. A do ostatních tříd.

Konec konců, pedagog nechá umělou inteligenci, aby mu udělala přípravu na hodinu včetně písemky a domácího úkolu. Žák ji pověří, aby mu písemku a domácí úkol vypracovala a učitel ji použije k vyhodnocení. Všichni jsou spokojení.

Žáci pořizují ve škole záznamy. Zvukové i obrazové. Ano, je to zakázáno. Ale co my kromě trojky z chování můžeme? A trojka z chování, to dneska nic není, když skončíte v sedmé třídě a dokončili jste třídy čtyři. Myslíte, že Vám kvůli tomu někdo sníží dávky?

(Propadnout do nižšího ročníku dnes můžete jen dvakrát za školní docházku. Pak postupujete věkem. Za dokončenou se považuje poslední třída, kdy jste neměli žádnou nedostatečnou na vysvědčení. Takže po devíti letech vyjdete ze sedmé třídy a naposledy jste nepropadli ve čtvrté, tu máte uznanou jako poslední dokončenou.)

Takže žáci si ve škole nahrají nějakou scénku na téma šikana, používání návykových a psychotropních látek atd. Nebo je to prostě ze života. A pak záznam dají na libovolnou síť. Ideálně v době vyučování.

Nějaké dítě ukáže záznam na síti rodiči. Rodič s tím chce něco dělat. Jak to, že škola něco takového připustí?

Ve výsledku to máte prašť jako uhoď. Bude Vás rodič prudit kvůli tomu, že dítěti upíráte právo používat mobilní telefon, nebo kvůli tomu, že škola není schopna zabránit zneužívání mobilních telefonů? My jsme si vybrali to první.

Není to specifikum naší školy. Nejsme nějak super výjimeční. Každá základní škola se s tím svým způsobem potýká, každá si hledá svoji vlastní cestu. Metodiky na to neexistují. Ministerstvo a školská inspekce si žijí ve svém vlastním světě svým vlastním životem.

Dost jsem přemýšlel, jestli tenhle článek zveřejnit. Ale ano. Většina lidí si vůbec neumí představit, co se dnes na školách děje. Tak šířím osvětu. A neberte to jako kritiku mé konkrétní školy. Jinde není líp. Znám se i s kolegy z jiných škol.

Připouštím, že můj článek možná působí depresivněji než sama realita. Já si z ní vybral jen jeden výsek. Drtivá většina dětí a rodičů jsou samozřejmě normální lidé. Ale stačí tři, čtyři odlišní jedinci na třídu a je problém... A opatření jsou plošná.

Samozřejmě, bavíme se, co se dá asi tak se současným stavem dělat. Ovšem vidím jen tak trochu do školství základního. S většinou se shodujeme, že když stát selhává, nastoupí soukromý sektor. Takže budoucnost vidíme v soukromém školství. To státní zbude pro sociálně slabé, nemotivované, výkonostně podprůměrné.

Jelikož jsem člověk pravicový, je to takhle vlastně asi vpořádku. A rada na závěr. Pokud máte malé děti, pokud si je hodláte pořídit, začněte jim šetřit na vzdělání. Myslím, že i pokud se budete stěhovat na západ, nebude to také od věci.

Vlastně se dá tenhle článek považovat i za propagaci kryptoměn. Inflace nám ukázala, co umí udělat s úsporami ve fiat měnách...

Někdy byly výplody kantorů zaznamenání hodné. V devítce jsme na biologii místo zkušeného učitele dostali pána, který se nám představil i s doktorským titulem. Místo výuky nám povídal zážitky ze života. Třeba jak někde ve svahu postavili domky, a když přišel déšť, tak domky ujely po strání. Nebo jak bloudil sedm hodin po Sahaře, když hledal oázu. Jeho plky nikdo neposlouchal. Na vyšší odborné jsme na psychologii dostali senilního docenta. Bral se hrozně vážně, pořád nám zdůrazňoval, že je členem MENSY. A pak z něj padaly perly typu: "Podívejte se. Když vraždu spáchá nějaký debil, viďte, tak ho chytnou maximálně za rok nebo za dva, viďte. Ale když vraždu spáchá inteligentní, kultivovaný vrah, viďte, tak ho dopadnou třeba až za deset let, viďte, jak krade květiny na hrobu své oběti."
Záznamy jsem si bohužel nedělal a těch jeho pábitelských monologů si moc nepamatuju.