A brala se celková částka odvedená na daních nebo bohatství?
Jelikož jsme v historii měli už hodně režimů založených na postavení (šlechta) nebo bohatství.
Ale neslyšel jsem, že by systém přepočtu hlasů byl v poměru k výši odevzdaných daní. Rozdíl může být obrovský, podívejme se do historie, kdy v mnoha případech byla šlechta zdaněna méně než měšťanstvo, obchodníci... Církev na tom bylo mockrát ještě lépe.
Pokud by totiž byla váha hlasů přímo úměrná odvedeným daním, reálná situace by mohla být mnohem odlišnější.
Nechci si to znova nastudovávat. Předpokládám, že se jednalo o majetek, ne o přímé daně. Proto se to jmenovalo majetkový census. Důležitý byl onen vojenský aspekt. Ono se válčilo skoro každý rok a zaplatit vystrojenou galéru byl drahý špás...
V Římě byl zprvu podobný volební census. Dílem podle rodu, posléze podle majetku. Oboje nabourávali usedlí cizinci, kteří byli politicky bezprávní ale daně platili.
Navíc v Solónově době až do Perikla a během existence Říma se za výkon státní funkce neplatilo. Občan ji vykonával na vlastní náklady.
A ještě nezahrnuješ počet dětí... Římský senátor musel být ženatý a mít v různé době různý počet synů... Někdy až pět, aby byl senátorem.
Úplně odjinud. Když se v srbské rodině narodilo sedmé dítě, automaticky šel za kmotra král nebo královna, podle pohlaví. A obdarovávali... Rodit a vychovávat děti bylo také vlastnectví... Ale jak vychovávat. Problém na problém...