Tak ve škole mě ani nenapadlo říci ne. Ale jak jsem byla starší, tak jsem si najednou uvědomila, že existuje i volba NE. Ne, že bych to předtím nikomu neřekla, ale prostě jsem nad tím ani moc neuvažovala. Říkat ne je někdy těžké, ale já s tím moc problém nemám. Zaměstnavatele teď sice nemám, ale když jsem chvilku měla, tak pro mě nebyl problém vyjádřit můj názor, říct, jak co chci. Takže jsem řekla NE na jeho navrhovanou možnost.
Když je mi něco hodně proti srsti, či se mi nechce, nedělá mi říct NE ten nejmenší problém. Mému příteli naopak ano. Takže pokud on chce něco jiného, než navrhuje daná osoba, tak do toho musím vstoupit já :D
Ve škole je to nežádoucí. Ono takové chování je nežádoucí v jakékoliv organizované skupině. Třeba na lodi něco takového je asi nepřípustné. Pokud se dobrovolně podřizujeme nějaké autoritě, pak následně ji odporovat, by nebylo úplně podle pravidel.
Ve všech směrech je velice tenká hranice toho co lze a co už nikoliv a je za pomyslnou čarou.
Naopak nesouhlas s názorem, či postupem. Na tom není nic špatného. Toto, by to mělo otevírat prostor diskuzi na přehodnocení daného názoru, případně pracovního postupu.