https://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=154&id=151#nadpis13 remember knflitk
Před lety jsem věřil, že odpovědí na hrozící klimatickou katastrofu jsou státní regulace. Situace se mezitím změnila. Uhelné elektrárny musí filtrovat svůj odpad a odvádět z něj daň. Regulace postihly ropný průmysl, daně se zvýšily, aby zohlednily dopad na životní prostředí. Mimojiné vznikly emisní povolenky...
Tyto nové výrobní náklady se posouvají přes celý výrobní a dopravní řetězec až na koncového zákazníka, který je musí uhradit. Vzrostly ceny pohonných hmot, kosmetika se zdražuje, inflace významně postihuje i potraviny, neboť výroba hnojiv je energeticky náročný proces (plus plastové a jiné obaly).
Nejen západní vlády růst spotřebitelských cen zaskakuje. Některé se je snaží kompenzovat fixováním cen (Maďarsko, Kazachstán), snížením daně (Polsko - potraviny) či dávkami pro spotřebitele (Německo).
Přikládám dva grafy cenového vývoje v České republice, kde máme inflaci o něco nižší:
Jak se s vyššími cenami (ne)vypořádali v Kazachstánu
V Kazachstánu vláda zastropovala ceny pohonných hmot. Poptávka tak nebyla regulována vysokou cenou, protože stát cenu snížil a rozdíl doplácel ze státní pokladny. Takový postup sice dočasně zvýší dostupnost komodity (v tomto případě pohonných hmot), problém s nízkou nabídkou ale může jedině zhoršit, neboť zamezí přirozenému poklesu poptávky na vyšších cenách. Vláda nakonec musela strop zrušit, což v zemi spustilo vlnu násilných protestů, kterou přijela potlačit ruská armáda.
Cena je informace, která vystihuje aktuální poměr nabídky a poptávky. Pokud se uměle sníží, spotřeba zůstane stejná nedostatku navzdory. Jinými slovy, pokud trh produkuje malé množství ropy, regulací její spotřebitelské ceny se nabídka magicky neobnoví. Ačkoliv vysoké ceny někdy v budoucnosti přilákají investice, otevření dalších ropných plošin bude trvat déle, než je možné jakoukoliv fixaci ceny udržet.
Přikládám graf počtu ropných plošin podle OPEC, který zobrazuje vliv covidu na počet ropných plošin na světě (pozor na osu X):
Byrokratický aparát
Problém, který se snažím nastínit, spočívá na jedné straně ve snaze snížit spotřebu zvýšením výrobních nákladů a následným snižováním ceny dávkami, cenovými fixacemi a jinými způsoby. Neušetřili bychom spoustu peněz, kdybychom nemuseli financovat úředníky na obou těchto stranách?
Ano, ušetřili. Jenže demokraticky zvolené vlády na jedné straně bojují o hlasy eko-aktivistů, na straně druhé o hlasy lidí, které by pokles životní úrovně přesvědčil volit někoho jiného. A tak vzniká byrokratický aparát, který stojí spoustu peněz, zvyšuje ceny, a pak je zase snižuje.
Tento systém vyhoví aktivistům, protože vyvolává zdání, že stát toho dělá opravdu hodně. A (alespoň krátkodobě) vyhoví ale i lidem, kteří nechtějí svoji životní úroveň nijak obětovat. Cenové fixace jsou ale dlouhododobě neudržitelné, a proto přílišný spěch může vést ke ztrátě hlasů.
Deklarace ambiciozních cílů, jako je dosažení uhlíkové neutrality v roce 2035, také odrazují investory od ropného průmyslu. Jeho podfinancování pravděpodobně povede k ještě většímu nedostatku v budoucnu. I kdyby cena ropy vystoupala na 200 amerických dolarů za barel, řadu výrobců ke zvýšení produkčních kapacit nepřesvědčí (zdroj: Paraskova, Oilprice.com únor 2022)
Maďarsko
Tu bych chtěl lehce odbočit k Maďarsku, kde jsem na základě článku Novinek pochopil, že cenu vláda sice reguluje, ale doplněk do tržní ceny pohonných hmot doplácí samotné pumpy. Jak dlouho zůstanou otevřené?
V porovnání se soukromými firmami
Soukromé firmy se na odpor klimatické krizi staví z vlastní zodpovědnosti i na přání svých zákazníků. Vesmírná společnost Virgin Galactic sází stromy, potravinářské společnosti usilují o získávání prestižních nálepek týkajících se původu potravin typu Rainforest Alliance. Dále vzniká Tesla, která nabývá na popularitě tak rychle, že během několika let donutila konkurenční automobilky k vývoji vlastních elektromobilů.
Státní firmy nedokáží včas ocenit a povýšit vizionáře, kteří mají spoustu dobrých nápadů. A když se jim to povede, stejně o jejich nápadech bude rozhodovat dozorčí rada plná politiků, kteří mnohdy oboru nerozumí. Soukromé firmy v tomto ohledu fungují velmi dobře a nezatěžují se ztrátovými byrokratickými procesy.
Soukromé firmy fungují efektivněji a investiční společnosti si už uvědomují, že je potřeba se znečištěním životního prostředí něco dělat. Totéž platí o zákaznících, z nichž mnozí ekologické zboží preferují.
Vznikají i dříve nemyslitelné produkty. Pochybuju, že obrněné vozidlo Genesis by vzniklo, nebýt iniciativy německé FFG. Hybridní pohon sníží emise a nimi i závislost Německa na importu ropy, a k tomu umožní tichý pohyb v noci. Ještě by měli zapracovat na kamufláži a použitelnost zatím zůstává otázkou, ale i když zjistíme, že tudy cesta nevede, je to zajímavý pokus o inovaci.
Co takhle se zbavit intervencí a nechat soukromá sektor pracovat?
Zatímco státní úsilí vedlo k vytvoření kontraproduktivních opatření a inflaci, soukromé firmy dosahují měřitelných výsledků. Proto jsem názor změnil a myslím si, že by vlády měli dát soukromým společnostem co největší svobodu. Některé regulace vývoj zelených technologií výrazně zdržují.
Jmenuji dvě firmy - Thor Con a Terrestrial Energy. Obě se snaží o výrobu jaderného reaktoru na bázi Thoria. Nic takového se dříve nezkoumalo, protože Thorium nelze weaponizovat. Uranový reaktor může za určitých okolností vybouchnout. Thoriový se ale pouze roztaví.
Obě firmy mají problém, protože některé státy brojí proti jaderné energetice a neuvědomují si, jak bezpečné Thorium je. Normálně by se na jejich reaktory vztahovaly stejné regulace jako na uranové, což brzdí vývoj těchto nových technologií. Jedna z uvedených firem dokonce postavila loď, aby mohla reaktor v případě potřeby převést jinam.
Byl bych rád, kdyby si státy nehrály na investory, nesnažily se trh kontrolovat dotacemi a regulacemi a nechaly inovativní firmy pracovat. Věřím, že tak byl náš pokrok směrem k neutralitě rychlejší.
Jako ekoaktivista musím souhlasit. Bohužel je to zase doklad toho, že pokud se spojí politika, peníze a byrokracie, vede i dobrý úmysl do pekla. Zrovna čtu kapitoly z knihy Třetí šimpanz, kde se hovoří o tom, jak si už v předprůmyslových dobách lidi byli schopní zničit své životní prostředí, protože si nebyli schopni spočítat jeho úživnost a schopnost obnovy. My už to dnes celkem umíme a přesto se chováme, jako obyvatelé Velikonočních ostrovů např. Taky vnímám rozpor tlaku trhu na neustálou zvyšující se spotřebu a snahu o ekologický přístup. Musíme si zkrátka přiznat, že když nás bude 11 miliard, nebudeme moci všichni spotřebovávat donekonečna něco, co prostě konec má. No je to na delší debatu. Když pak vidim zhůvěřilosti, jako pálení štěpky a jiné biomasy, pěstování rostlin do bioplynek apod, je mi k uzoufání. Zřejmě se v šetrnějším zemědělství, zalesňování, recyklaci, uváženém používání obalů, uváženém používání zdrojů a koneckonců i úspornější přístup k využívání el. energie (např. přesvětlená města, velký úbytek hmyzu v potravním řetězci) netočí takový prachy. Myslím, že by se mělo dělat hodně dílčích a dostupných opatření, u kterých vesměs známe dopad a pokud se nepovede, není to taková trága, jako přídavky do biopaliv apod. A s tím si určitě dokáže soukromý sektor lépe poradit.
U soukromých firem jsou totiž zajímavé výsledky. V politice ale k úspěchu stačí dobré úmysly a pak to tak dopadá. Někdo s ambiciozním plánem dostane víc hlasů, než někdo realistický kandidát, který chce zavádět jen méně rozsáhlá opatření, aby ekonomiku nasměral, a pak ji nechat pracovat.
Přesvětlená města je hodně dobrá poznámka.
Jo, já v tom bohužel vidim i velké intervence z řad různých prospěchářů a lobystů , jako například solární baroni. Tam, kde tečou velký státní peníze, je i tohle riziko vysoké.
J, to máš politika, který ničemu nerozumí, a barona prospěcháře, který rozumí moc dobře, ale obhajuje jen svoje zájmy. Další problém státu, protože těchto kombinací nerozumícího politika a přesvědřčivého prospěcháře se nezbaví.
Lobbystů, pardon.
Fixace cen vede k nedostatku a nižší kvalitě zboží. Firmy jednodušše přestanou vyrábět a nebo výrobky "uzpůsobí chutím Čechů" či jak se politicky korektně říká snížení kvality. Případně mohou pokračovat ve výrobě a vše exportovat dokud to vláda dovolí.
Problém je v tom, že pro politika to je jednoduché řešení, které moc nebolí (lidem nedojde jaké to bude mít důsledky) a dokáže rychle zatočit s inflací. To, že se to časem vrátí v mnohem horší formě a devastace ekonomiky se projeví až později a řešit to bude muset někdo jiný.
Ne! Uranový reaktor je také bezpěčný. Aby došlo k jedernému výbuchu tak by palivo muselo být mnohem více obohaceno, běžně se používá maximálně okolo 20% a na zbraně je třeba okolo 90%. Například v Černobylu došlo k roztavení, což ohřálo vodu, která zpusobila parní výbuch. K žádnému jadernému výbuchu tam nedošlo.
Ano, pokud se dodrží veškeré normy, tak je také bezpečný. Jen se to hodně těžko vysvětluje některým lidem (a národům).
Úplně stačí nedělat totálně idiotské věci. Dost těch regulací je něco jako dát na pračku nálepku, že se do ní nesmí dávat kočka. Nic jako Černobyl se na 99.99% nestane, resp. ne omylem. Dovedu si představit další Fukushimu, kdyby se zase porušila hromada věcí. Fukushima byla ale vcelku neškodná - celkově 2 zaměstnanci dostali asi polovinu dávky co prokazatelně zvyšuje riziko rakoviny a pravděpodobně žádný "civilista" nedostal větší dávku než jeden rentgen hrudníku / mamograf / CT / ... To že panika a šílenství okolo toho pravděpodobně pár tisíc životů stálo to je jiná věc.
Právě s tou koučkou jsem před lety četl, že ji Američanka dala do mikrovlnky, a pak žalovala výrobce, že to nenapsal do návodu 😀
A jinak máš pravdu. Jinak předpisy porušily i ve Fukushimě tím, kde tu elektrárnu postavily bez náhradního chladícího systému. Respektive ji mohli buď postavit jinde, nebo mít náhradní chladící systém navíc, jestli si to pamatuji.
Já jádru věřím. Thorium má ale i jiné výhody, proto bych rád, kdyby ten vývoj ocejpal.
!CATtip 1 CAT
sent successfullyyour tip of 1 CAT towards @greenmask9 was
Dík
sent a tip of 1 CAT your way.MEOWTH! @krakonos has