Jsem student vysoké školy, je mi lehce přes dvacet, ale i tak vnímám velké rozdíly mezi tím, jak jsem prožíval dětská léta já, a jak je tráví děti dnes.
Samozřejmě jsem si vědom toho, že od roku 2000 se mnoho věcí razantně změnilo, doba se vyvíjí a postupně přecházíme více k digitálnímu světu. Proti tomu nic nemám, ostatně mně jako studentovi tato doba přináší spoustu výhod. Technologie mám rád, zajímám se o ně a s nadšením pozoruji všechny inovace, nicméně v některých ohledech bych to přeci jen rád zpomalil. Mohl bych o tom mluvit dlouhosáhle, ale rád bych se přesunul k mé hlavní myšlence tohoto článku.
Na moje dětství vzpomínám velmi rád, vyrůstal jsem v rodinném domě a při každé volné chvíli jsem šel rád za kamarády ven, na kolo, zakopat si nebo jen tak posedět u rybníka a řešit s klukama, kdo dál dohodí kamenem. Bydlel jsem v první vesnici za Prahou, takže tam bylo bezpečno, klid a rodiče se o mě nemuseli bát. V lese jsme si hrávali na vojáky, stavěli bunkry, lezli po stromech a v ulicích jsme jezdili na kolech a hráli si na Schumachera. V té době jsme nic neřešili, jediná starost byla, abychom se dostali do tmy domů. Celkově mi přijde, že čas šel tak nějak pomaleji než dnes.
Nejradši vzpomínám na prázdniny stravené na chatě, hned ty první jsem si našel kamarády ze sousedních chalup. Všude kolem les, louky a naprostý klid. Koupali jsme se v nádrži a nikdo z nás neřešil, že je voda špinavá nebo studená. V holinkách jsme procházeli potok a lovili žáby, které jsme potom nosili holkám, aby jim dali pusu a vzali si svého prince. I každý z rodičů a prarodičů se mezi sebou znal a měli radost, že si mohou přes den dělat svoje věci a my se zabavíme. Při západu slunce vždy jen dědové zapískali a my věděli, že už se musíme vrátit domů.
Každé ráno jsem se těšil na šálek horkého kakaa a chleba s marmeládou, ale ještě víc na to, až budu moct zase za klukama. Večery byly zase zasvěceny táborákům, opékali jsme buřty, zpívali písničky a ohořelým klackem psali naše jména do vzduchu. Každý den jsem si neskutečně užil a můj největší problém byl, že jsem si vždy musel z oblečení smýt všechnu špínu, kterou jsem za den nasbíral.
Dnes už je tomu ale jinak, vidím to hlavně u mého malého bratrance, jezdí na tu stejnou chatu, ale čas už tráví úplně jinak. Nijak mu to nedávám za zlé a uvědomuji si, že když se někdo narodí do doby, kdy je už od dětsví v normě mít telefon, bude to mít i dopad na to, jak bude trávit svůj čas. Jen mi to přijde až trošku přehnané, a tím teď nutně nemyslím jen děti. Kontakt mezi lidmi už se mi zdá takový víc neosobní a nedůvěřivý. S technologiemi jde ruku v ruce také to, že se doba hrozně zrychlila, pořád se někam spěchá a všechno se chce mít hned. Ten neosobní kontakt na té chatě vnímam stejně tak, chataři se sice pozdraví, ale už se nezeptají, jak se máte nebo vás nepozvou na kafe či k ohni, samozřejmě neříkám, že je to tak u všech.
Nicméně je mi líto, že můj bratranec takové dětství, jaké jsem měl já, už nezažije, a ani by si ho tím způsobem neužil tak jako já. Snažím se ho v mnoha věcech do té doby vrátit a ukázat mu, jak jsem to prožíval já, ale stejně se mi to nepodaří úplně.
Na dnešní dobu jsem nezanevřel, jak jsem zmiňoval, v hodně věcech mi vyhovuje a jsem za to rád, avšak zrovna v tomto bych byl radši, kdyby to bylo jako dřív. O to větší radost mi dělá to, když vidím, že jsou stále klasické a skautské tábory a děti si to užívají. Také je mi jasné, že mnoho rozdílů je i mezi dětstvím mým a mých rodičů.
Na konec bych řekl, že jsem rád, že jsem vyrostl přilepený na stromě a ne u obrazovky tabletu.
Tohle téma by se dalo rozebírat hodiny, řešit všechna pro a proti, ale doufám, že nějakou mou hlavní myšlenku se mi podařilo předat i v těchto pár řádcích.
Budu rád za každý příspěvek od vás, jak to vnímáte nebo co jste třeba měli v dětsví nejradši vy.
Vítej na HIVE :)
Děkuji!
Dej si ještě editovat ten článek (btw dost dobrý), a mezi tagy přidej #cesky. Trochu víc tě to zviditelní v komunitě :)
Díky za tip i pochvalu! Mám toho v hlavě spoustu, tak si třeba někdo počte 😉
Ahoj, vítej v úle. Ať Ti to tu pěkně bzučí.
Díky!
Vítej
Pryč jsou doby kdy se sousedi z řadovky (paneláku) scházeli třeba na vaječinu a či se navčevovali (sakra píšu to správně) .
Dnes se sousedi takřka vyhýbají, jen aby se raději nepotkali na chodbě. A když už, tak je zázrak když pozdraví. Tedy aspoň má zkušenost z řadovky.
Nerad bych byl v tomto směru pesimista, ale bude hůř.
Všude člověk slyší jen negativa a vůbec se nedivím, že někteří ( třeba @krakonos) nemají televizi. Otravuje to mysl, úsudek a kdo ví co ještě.
Naprosto souhlasím, tohle mi přesně bude chybět. Místo toho, aby se scházeli a povídali si, nechávají si vzkazy ve výtahu, co komu vadí. Já mám naštěstí kolem sebe stejně smýšlející, pozitivní lidi a pořád preferujeme si jít sednout na pivo ven, než si jen psát přes mobil.
Před nějakou dobou jsem na netu četl nějakou diskusi s pamětníkem starých časů, a taky zmiňoval vaječinu. Proto jsem si na to vzpomněl. Já jsem teda taky pamětník, ale vaječinu jako prostředek pro tvorbu sociálních vazeb neznám. To je nějaká regionální nebo profesní zvláštnost? U nás se buď chodilo do hospody 🍺 nebo do sklepa 🍷🍇
Možná regionální zvláštnost.
Syn chodí do dobrovolných hasičů a každoročně se tam mimo jiné pořádá právě vaječina. Vždy je plno. Lidé donesou vajíčka, špek, cibulku, chleba a jde se smažit. K tomu pivo, alko, nealko, volná konverzace a tak. Pro děcka nějaká zábava, kolo štěstí, vzduchovka, házení kruhů.
A vaječinu pamatuji ještě jako děcko, když ji pořádali sousedi v paneláku v obdobném duchu. Tenkrát skoro všichni Havíři, tož se znali i z práce.
Do hospody nebo do sklepa děcka nevezmeš.
Ona ta vaječina vlastně vyjde na stejno, bo se stejně sedí u piva, ale je tam ještě něco navíc
Tohle jsem neznal a zní to moc dobře!
Ahoj, vítej mezi námi. A dobře se tu bav :)
Díky!
Congratulations @mareksatran! You have completed the following achievement on the Hive blockchain And have been rewarded with New badge(s)
Your next target is to reach 50 upvotes.
You can view your badges on your board and compare yourself to others in the Ranking
If you no longer want to receive notifications, reply to this comment with the word
STOPCheck out our last posts:
No já ještě na ulici před chatou hrál kuličky a dnes je tam asfalt a vilová čtvrť. Tak nějak se to všechno úplně změnilo.
Že ano, ta místa se mění dost. Když jedu někdy autem s dědou a vypráví mi, jak to někde vypadalo před 40, 50 lety, ani se nechce věřit.
Vítej na Hive! Pěkný první článek, mnohé z něj vnímám podobně :)
@tipu curate 3
Upvoted 👌 (Mana: 0/66) Liquid rewards.
Díky moc!
Vítej na Hive, ať se ti tu líbí a daří!
Jinak dětství jsem měl podobné jako ty, akorát na sídlišti. Za barákem nám už ale začínala ta pravá džungle :-) Přelom 80/90 let...
Díky! Tak to rád slyším.