Uzeníčko uzeníčko, to je moje potěšeníčko. Život bez domácí udírny, to je jako by k tomu blahobytu něco chybělo. Ale údajně se dá udit i v paneláku, třeba v horkovzdušné troubě. Nezkoušel jsem to, ale četl jsem o tom na internetu. Každopádně takovéhle klobásky nikde jinde nedostanete.
Fotil jsem je hned po vytažení z udírny. Teď si chvilku odpočinou, vychladnou a pak půjdou do distribuce. Něco dnes k večeři, něco synkovi na koleje, něco kolegovi za půjčení vozíku a zbytek do mrazáku na jindy.
Vypadá to, že je jich moc, ale to zmizí rychle.
Příští víkend dovezu nějaké suché bukové dříví a pak bude slanina.
Jo jo, tak je to.
To mi připomíná, jak se Švejk bavil s Balounem o zabijačce se závěrem "... a to všechno nám ta vojna vzala!"
Jo, dokud žil děda, to jsme zabíjeli třikrát, čtyřikrát do roka. A k praseti jsme zpravidla zařízli i ovci... Maso na uzení se nakládalo na delší dobu do soli. V salnytru by to bylo rychlejší, ale kdo by pospíchal... Vždycky jsme udili na vyzrálém dřevu ze švestky. Po šunkách byly na řadě klobásky. V ovčích střívkách a s přídavkem skopového... Jo. Děda umřel 1988. Pak už jsme zabíjeli, tak jedno, dvě prasata do roka. A 2009 jsme vyhořeli. Shořeli nám i troky na opaření prasete. A hlavně nás pak přešla chuť...
No, udírnu ještě máme. Bývalou černou kuchyni. Že bych si jen koupil maso? Ne... To by nebylo ono... Moc bych vzpomínal.
U té dusitanové soli nejde ani tak o rychlost jako o estetiku (maso zůstává červené a teplem nemění barvu) a hlavně o konzervaci (omezuje tvorbu botulotoxinu). Ale někdo to považuje za nezdravé nežádoucí "éčko".
O uzení v troubě jsem neslyšela, ale dost často se setkávám s uzením v pomalém hrnci... Až to vyzkoušim, tak poreferuju 😅😁