Díky za pochvalu. Skoro třista lajků za par hodin není tak špatné. Vidím to že se BW budu věnovat víc, něco mám v zásobě a taky mě to baví. Navíc ten rok co jsem svého času strávil v Brně v Photogenii byl zaměřený hlavně na art. Většinou černobíle.
Asi bych zapracoval i trochu na textové rovině, aby to bylo více osobní a méně generické, pokud to je takhle srozumitelné :)
A pak bych se nebál, že nebudeš za články dostávat alespoň padesát dolarů za jeden, to není nic neobvyklého ani u českých a slovenských šikovných fotografů :))
Problém je v tom že psát moc neumím. Nikdy mi to moc nešlo. A už vůbec ne tak nějak o svých pocitech, vždycky z toho vyšlo něco hrozně neohrabaného. Byl to můj problém už na gymplu. Vždycky jsem hodně četl, ale když jsem měl napsat co jsem četl tak byl problém. Jestli víš jak to myslím. jsem byl vždy takový trochu introvert. proto mám třeba rád černobílou fotku. Barvy vnímá každý trochu jinak, ale černobílá mluví sama a těma barvama neruší. Aspoň tak to vidím. A (to sem asi nepatří) ale nesnáším politiku, oni všichni tak neskutečně žvaní (ale to je trochu z jiného soudku)
Jo, aha, já to špatně pochopil, jako že výzva může být to zdokonalení se v textu. Jsme si nerozuměli. No zkusit to můžu. Nevím jak ty, ale my třeba na střední museli psát čtenářské deníky, kde jsme vždycky měli napsat obsah knížky co jsme četli. Já to vždycky shrnul do deseti až dvaceti vět. profesorka ze mě byla na prášky.
To nejsou lajky, to jsou peníze, které jsi dostal jako odměnu za svou práci. Pokud dokážeš za 7 týdnů to, co já dokázal za 7 let, budu jen rád.
No, výstavba textu... To není Tvá silná stránka. Nesmiř se s tím, že Ti to prostě nejde. Pro začátek zkus, aby každý odstavec byl o jednom tématu (necpi prof.Štreita do stejného odstavce jako Břetislava Jedničku a sv.Prokopa) a přemýšlej o interpunkci.
Díky za pochvalu. Skoro třista lajků za par hodin není tak špatné. Vidím to že se BW budu věnovat víc, něco mám v zásobě a taky mě to baví. Navíc ten rok co jsem svého času strávil v Brně v Photogenii byl zaměřený hlavně na art. Většinou černobíle.
Asi bych zapracoval i trochu na textové rovině, aby to bylo více osobní a méně generické, pokud to je takhle srozumitelné :)
A pak bych se nebál, že nebudeš za články dostávat alespoň padesát dolarů za jeden, to není nic neobvyklého ani u českých a slovenských šikovných fotografů :))
Problém je v tom že psát moc neumím. Nikdy mi to moc nešlo. A už vůbec ne tak nějak o svých pocitech, vždycky z toho vyšlo něco hrozně neohrabaného. Byl to můj problém už na gymplu. Vždycky jsem hodně četl, ale když jsem měl napsat co jsem četl tak byl problém. Jestli víš jak to myslím. jsem byl vždy takový trochu introvert. proto mám třeba rád černobílou fotku. Barvy vnímá každý trochu jinak, ale černobílá mluví sama a těma barvama neruší. Aspoň tak to vidím. A (to sem asi nepatří) ale nesnáším politiku, oni všichni tak neskutečně žvaní (ale to je trochu z jiného soudku)
Pak to pro tebe může být podobná výzva jako pro někoho jiného udělat k zajímavému postu slušné fotky ;) Každý jsme nějaký :)
To neznám, to se dělá jak? Mě se i za mlada mezi trampy říkalo Akéla (to byl vlk samotář z Konihy džunglí)
Jak se dělá co? Fotí?
Jo, aha, já to špatně pochopil, jako že výzva může být to zdokonalení se v textu. Jsme si nerozuměli. No zkusit to můžu. Nevím jak ty, ale my třeba na střední museli psát čtenářské deníky, kde jsme vždycky měli napsat obsah knížky co jsme četli. Já to vždycky shrnul do deseti až dvaceti vět. profesorka ze mě byla na prášky.
To nejsou lajky, to jsou peníze, které jsi dostal jako odměnu za svou práci. Pokud dokážeš za 7 týdnů to, co já dokázal za 7 let, budu jen rád.
No, výstavba textu... To není Tvá silná stránka. Nesmiř se s tím, že Ti to prostě nejde. Pro začátek zkus, aby každý odstavec byl o jednom tématu (necpi prof.Štreita do stejného odstavce jako Břetislava Jedničku a sv.Prokopa) a přemýšlej o interpunkci.
Díky za rady. Zatím jsem ve stádiu tápání a za každou radu jsem jenom rád, člověk i za hodně let vždycky přijde na něco co neví, neumí a pořád se učí.