Jezdím do práce víceméně pravidelně, často vlakem. To znamená, že přijíždím vždy ve stejnou dobu. Plus mínus. A často se potkávám s kolegy, kteří jezdí taktéž ve stejnou dobu, i když jinými dopravními prostředky.
Například se potkávám u brány s Josefem, který jezdí s manželkou autem. Vždycky to probíhá úplně stejně. Přijedou k bráně, Josef vstane od volantu, vezme si ze zadního sedadla tašku a jde do fabriky. Manželka vstane ze sedadla spolujezdce, obejde auto, sedne za volant a pokračuje do své práce.
Tak to probíhá každý den. A mě vrtá hlavou, proč u všech čertů ta jeho manželka neřídí už z domu. Proč tam každý den provádějí ten rituál s výměnou na místě řidiče? To Josef řídí tak rád (nebo jeho manželka tak nerada), že se kvůli několikaminutové ranní jízdě musí vystřídat? Nebo v tom hrají roli mužská a ženská role v rodině nebo v životě? Kdo vlastně u nich doma převážně vaří nebo uklízí?
Asi si řeknete, proč se Josefa na to jednoduše nezeptám. Abych řekl pravdu, je mi to ve skutečnosti úplně jedno, jak to mají zařízené. Vlastně pozoruju určitý jev, který mě zajímá, a baví mě pozorovat ten jev jako takový. A nemusím nutně znát jeho příčinu či pozadí.
Takže jestli Josef přijede i zítra ve stejnou dobu, jsem zvědavý, zda se s manželkou opět vystřídají. Je prakticky jisté, že ano.
Když nejste v autě sami, kdo řídí?
Přítelkyně. Já osobně řídím fakt nerad. Vlastně téměř výhradně na dlouhých Eurotripech, kdy je potřeba se vystřídat.
90% času přítelkyně.
Baví jí to a já nemám problém se vozit :)
Řídím já! To je jasné! Ženy jsou přece horší řidičky ....
(Pravda je taková, že mě řízení opravdu baví 🙂.)
Bohužel já a pořád. Protože jsem jediný, kdo vlastní opravňující kartičku k řízení.
Můj starší synek získal opravňující kartičku k řízení nedávno, a od té doby řídí on :) (a rodiče se konečně můžou nechat vozit)