Moje nové cíle a cesta k nim

in #czech12 days ago

Nějak mě ten pracovní život ... Čím dál tím víc. Před Vánoci jsem se poprvé v životě podíval, jak na tom jsem s důchodem, předčasným důchodem, předdůchodem a tak.

Takže do řádného důchodu za 7 let a 2 měsíce. Předčasný nechávám plavat. Zaujal mě předdůchod. Mohu nastoupit za určitých podmínek 5 let před řádným důchodem. Pokud se nic nezmění. Pokud to správně chápu. Takže za dva roky. A pět měsíců. Protože učitel vždycky dojede do konce školního roku.

Dva roky, to je docela krátká doba. Hezká perspektiva. To už vydržím. Snad. Mám se na co těšit. Vlastně si splním sen. Sen všech, co chtějí žít z pasivího příjmu. Vždycky jsem chtěl dělat to, co mě baví. A nemuset pracovat. Co tedy budu dělat za dva roky? Amatérského hiveána na plný úvazek!

Co znamená, že amatérského? Není pro mě podstatné, kolik tu vydělám. Příjmy mi popIynou odjinud. I když uznávám, že peníze jsou věc příjemná. Ocenění snahy. Tak to chápu.

Co budu dělat v důchodu? Tatínka a manžela, budu pečovat o domácnost. A o rodové statky, které jednou předám synovi. Vedle toho si budu užívat. I prostřednictvím Hive. A budu i pečovat o sebe a své zdraví. Abych žil o pár let déle než rodiče.

Dám se na cestování. Chtěl bych jezdit po ČR. Vlakem, autobusem ... Sem tam i pěšky. Dokud na to fyzicky ještě aspoň trochu mám.

Tak výlet týdně. Zpočátku jednodenní. Ráno z Prahy, večer do Prahy. Časem třeba i dva týdně. Den výletu, dva dny regenerace včetně článku, dvou. Ale to až jednou ... Pak snad i několikadenní výlety s ubytováním a hvězdicovitým poznáváním okolí.

Teď budu využívat i toho, když někde budu za jiným účelem. To tedy nebývá často. Dvakrát, třikrát do roka.

A co během těch dvou let a pěti měsíců? Nebylo to moc vidět, ale trochu jsem na Hive experimentoval. Se svými čtyřmi účty, o kterých víte..

Tenhle, Krakonoš, se bude zatím měsíčně snažit o dva "lepší" články včetně strojového překladu. Cca za 10 USD netto. Pro tagy worldmappin, beerlovers. Jinak actifití hlášení a interakce na czfit, cesky a czech. Možná budu někdy pilnější.

Jasně, měl bych být v interakci s ostatními uživateli těch #. Jenomže na to nemám čas. A hlavně ani moc chuť. Výjimečně ... Proč by oni měli hlasovat pro mě, když já pro ně ne? Proč by měli číst mé články? Chápu. Ale nedávám to.

Během roku tam chci mít 20.000 HP a 1.500 zastakovaných HBD. Vše nad to prodávám. Abych viděl, že psaní nese nějaké ovoce ... A samozřejmě taky chci mít na účtu tokenovou zastakovanou základnu ...

A ta actifití hlášení bych vůbec nepodceňoval. Jejich prostřednictvím pronikám do hlubin tokenových bublin ... Může to být výnosnější, než se ledaskomu zdá.

Trautenberk. Tam se chovám asi tak, jak by bylo většinou považováno za správné. Interreaguji s tagem zlato-stříbroskladačů. On není velký. A tam mě to opravdu baví. A píšu tam. Sedm článků do měsíce. To by mělo hodit při 5 USD netto za článek 35 USD. Chtěl bych mít na konci roku 2025 na tomhle účtu 2000 HP. A tokenovou základnu, samozřejmě. Oni tam jedou svoje tokeny. Má cenu se přizpůsobit.

Kraksport. Krátké články jen v češtině. Maximálně s překladačovým intrem ... Upvotování czfit. Týdně ... Vím já? Aspoň jeden. Na konci roku 500 HP. A vhodné tokeny.

Insanejane. Psaní o Splinterlands v překladačové angličtině, občas slovo o faucetech a podobných blbinkách... Článek týdně? Účast v giveways a jejich průzkum. Upvotovní leofinance a herních tagů. Účet postavený na tokenech. Všimli jste si, že pro Vás občas hlasuje účet se silou 1 HP vahou hlasu 0.5%? Není to od něj hloupost ... Taky bych tam chtěl mít 500 HP. A tokeny ...

No a to je všechno. Hodně jsem psal o tokenech. V únoru bych jim chtěl věnovat ještě jeden článek. Vím, že to každého nebaví. Spíš si tam budu třídit myšlenky. Dělám teď přeskupování tokenů mezi svými účty.

Tak tedy všem přeji krásný Suchej únor! Doufám, že se v obchodech v rámci boje proti němu objeví zajímavé slevy na alkohol ... Já ho držet nehodlám.

Sort:  

Výlety autobusem, vlakem jsou moc hezké, s partnerko to praktikujeme už několik let, plus dvakrát ročně někam na týden po vlastech českých a moravských. Bohužel letos je to trochu komplikované, jsem po operci kýly a za měsíc mne čeká druhá, takže ponekud pohybově omezen. Ale určutě to zase bude lepší. Všechny zdravím.

ANo, zdraví je velmi limitující. Je to celkem nesdělitelné. Každý si to jednou zažije.

Já mám do řádného důchodu přesně 20 měsíců, a nějaké předčasné varianty neřeším. Do důchodu nespěchám, vlastně mi to vyhovuje tak, jak to je.
Nechci ti vstupovat do tvých plánů, ale už teď občas skuhráš, jak to cestování nedáváš. Myslíš, že za dva roky bude líp? (Možná jo, co můžeme vědět 😊) Ale třeba já na sobě pozoruju, že s časem spíš lenivím 😊

Samozřejmě, i když je to otřepaná fráze, jsme každý tak starý, jak se cítíme. U mě nejde o lenivost, ale o to, že fyzicky přestávám fungovat. Nechci umřít u tabule. Škola mě v poslední době drtí víc než dřív. Nejradši bych tím sekl hned. Jedu tak nějak ze zvyku ...

Moje máma si na penzi připravovala chalupu po své mámě. To už byla vdova. Navážela si tam kniky, které chtěla přečíst, dělala si tam rekonstrukce, aby se jí tam dobře žilo ... Půl roku přesluhovala. Do léta. Že pak ... A pak umřela. Nechci, aby se mi to taky stalo.

Mám před sebou posledních pár let života. Snad. Chci si je po svém užít. Nebo se o to aspoň pokusit.

Úplně mi mluvíš z duše. Práce byla, je a bude. Vždycky se najde někdo, pro koho můžeš pracovat od rána do večera. Otázkou je, zda za to dostaneš skutečně motivující odměnu. Proto plně kvituji rozhodnutí, které se chystáš udělat. Sám to udělám stejně, protože náš vlastní čas je to nejcennější, co máme, a je škoda jím plýtvat pro někoho za pár korun.

Tak na ty jednodenní výlety můžeš už teď. V sobotu na výlet a v neděli si lízat rány.

Z té Itálie už sešlo? Nebo doufáš, že celodenní jízda do Barcelony Krakiko od všech cestovatelských choutek odradí?

Itálie je letos tak 50:50. Cheme toho stačit víc. Na ty výlety nemůžu. Lížu si o weekendu rány z pracovního týdne.

Je mi jasný, že se do toho nepustíš. Ale stejně. Itálie se dá krásně a levně procestovat skvělou hromadnou dopravou. Mají vlakovou síť světové úrovně, když si koupíš jízdenky dlouho dopředu, nebo naopak úplně na poslední chvíli, tak je výrazně levnější než u nás. Tady k tomu máš něco málo v češtině: https://www.cestujlevne.com/pruvodce/italie/doprava

Letenky jsou taky za babku, vnitrostátní i mezinárodní. Za rozumné peníze se dá projet celá Itálie a vidět přesně to, co vidět chceš.

Půjdu cestou nejmenšího odporu. Poznávací zájezd s cestovní kanceláří. I ten pro mě bude stresující. Zajišťovat si sám dopravu, ubytování ... To bych nepřežil.